Domů

Výškař Maršík: Po tréninku chodím občas po čtyřech

Martine, proč jsi začal s atletikou až tak pozdě?Byl jsem na všechno strašně levej. (smích) Nevěděl jsem co, bych chtěl dělat za sport. Zkusil jsem fotbal, florbal, basketbal. K výšce jsem se dostal náhodou na základce. Nejdřív mi to nešlo, ale našel jsem do toho později chuť. Zlepšoval jsem se a hrozně mě to nakoplo. Takže po příchodu do trutnovského oddílu jsi nezačínal úplně od nuly?Ne, dvakrát za rok jsem si předtím taky skočil. (smích) A co že tě to tak chytlo?Jak jsem říkal, lepšil jsem se a dokázal jsem se rovnat s lidmi, kteří to už dělali závodně. Ani nevím, jak jsem to dokázal. Za tím zlepšením hledat tvoji spolupráci s trenérem Sukem?Určitě. Jirka je nejlepší trenér, kterého jsem si mohl přát. Máme spolu skvělý vztah. Za úspěchy jsem vděčný jedině jemu. On je vyznavačem tvrdé přípravy. Jak se s tím vyrovnáváš?Občas sice chodím z tréninku po čtyřech, ale dokud neudělám vše důkladně, tak mě domů nepustí. Je to sranda. Člověk ale musí něco obětovat pro úspěch a musí mít systém. Jak trénuje takový výškař?Přes zimu hodně běhám, v rámci přípravy strávím spoustu času v posilovně, kde dělám výpady a různá dynamická cvičení. Je to o rychlosti. V sezoně už většinou pilujeme techniku skoku. A ještě se musím protahovat, dělat mosty a jiná cvičení, která jsou pro mě utrpením. Gymnastika je můj nepřítel. I když hlavní nepřítel je hlava. Ale to jsem slyšel, že tu máš ty dobrou.Jsem mladý, milý, bezproblémový hoch. (smích) S tebou je asi radost pracovat a je vidět, že to přináší to ovoce. Jak ti bylo, když sis letos skočil 191 cm? Bylo to něco úžasného. Nejdřív jsem tomu nemohl uvěřit, podíval jsem se do výsledků a řekl si: Já jsem to opravdu skočil! Bylo to super, jako každé zlepšení. Ale neberu to za super výkon, protože vím, že je pořád hodně co zlepšovat. A další výška (195 cm) už nešla?Už jsem byl tak unavený, že jsem to všechno kazil a ani jeden z těch dalších pokusů nebyl moc povedený. Trenér mi řekl, že to bude tvůj cíl pro příští sezonu, nebo si věříš na víc?Bude to určitě cíl, ale radši bych tam na začátek už hodil dvojku. Čím víc, tím líp, a proto teď musím v přípravě na sobě dřít. Podle plánů, které mám, se chci určitě zlepšovat, ale třeba na Jardu Bábu mám ještě hodně daleko. Měříš 186 cm. To na výškaře není moc, že?V porovnání se světovým americkým výškařem (Jesse Williams - pozn. red.) jsem o tři centimetry vyšší, takže mám značnou výhodu. (smích) Už mi jen chybí skočit 237 cm. Jsi prý ještě slušný běžec a skokan. Nepřemýšlel jsi někdy o desetiboji? Přemýšlel, ale je to o dost náročnější, i co se týče tréninků, naučit se ostatní disciplíny, není to jednoduché. Tohle ještě budu řešit s trenérem, ale na druhou stranu za zkoušku člověk nic nedá. Michal Bogáňmichal@trutnovinky.cz twiiter: michal.bogan