Domů

Unikátní snímky slavných autorů stále hledají nový domov

Před rokem při výstavě jazzových fotografií galerii oslovil fotograf Ivan Prokop s tím, že zná zlatý fond fotografie i autory, kteří ho vytvořili. „Ve fondu jsou zastoupení naši slavní fotografové, kteří své práce do fondu věnovali. Je to takový průřez současnou historií tohoto média. Některé snímky jsou staré několik desítek let a jiné jsou poměrně čerstvé. Návštěvník může vidět, jak se proměňoval tvůrčí přístup a pohled na fotografii, která je naší externí pamětí,“ řekla ředitelka galerie Lucie Pangrácová. Prostory galerie nabízejí žánrově pestrou směsici zejména černobílých snímků. Jsou tady zastoupeny krajiny, portréty, zátiší, městská a venkovská zákoutí, dokumentární, reportážní i experimentální fotografie. Mezi jejich autory jsou velikáni „dobrého světla“, jako například Josef Koudelka, Bohdan Holomíček, Karel Cudlín, Miro Švolík, Gábina Fárová, Jovan Dezort a mnozí další. Trutnovská galerie se ukázala jako ideální místo pro představení tohoto naprosto ojedinělého výběru. „Kurátoři sáhli po fotografiích osvědčených tvůrců i autorů relativně méně známých. Vždy ale s nadějí, že fotografie jsou ryze autorským dílem, s námětem i obsahem hluboce prožitým a s pokorou prezentovaným. Na všech fotografiích je viditelná osobní energie i angažovanost tvůrců v době okamžiku vzniku snímku,“ uvedl fotograf a pedagog Josef Ptáček. Soubor tvoří množství příběhů s bezbřehou pamětí. „Je velmi potěšitelné, že zde nenalezneme snad jedinou fotografii, která by se svou atraktivitou podbízela a vynucovala si pozornost svou neukázněnou formálností. I v tom je síla fotografie, která svou kvalitou bezesporu do Zlatého fondu patří,“ uvedl Ptáček. Zlatý fond tvoří celkem 220 snímků. Každý z umělců do něj vložil jednu fotografii a tím bylo v roce 2002 založeno Národní muzeum fotografie v Jindřichově Hradci, které však přes temné peripetie už zaniklo. Podle kurátora Iva Gila byla hlavním posláním této instituce hlavně záchrana kulturního dědictví fotografie, záchrana snímků, jež nejsou součástí žádné existující státní sbírky, shromažďování reprezentativního fondu historické i současné fotografie i moderně vybavený archív se studijním zázemím. K tomu byla využita původně zdevastovaná, vojskem opuštěná jezuitská kolej, kterou se v roce 2011 podařilo zrekonstruovat. „Po devíti letech v objektu, ve kterém měla instituce sídlo, došlo k jednostrannému rozhodnutí zastupitelů města Jindřichova Hradce o ukončení spolupráce se spoluzakladatelem a nositelem autorských práv k projektu,“ konstatoval Gil. Nyní trojice kurátorů hledá místo pro vybudování nového kamenného muzea.  „Obsah darovaných fotografií je různorodý a ve sbírce jsou fotografie časově od sebe velmi vzdálené - 220 přístupů, 220 názorů, 220 fotografů v časovém horizontu zasahujícím do minulého století,“ dodal Gil. Pozoruhodnou výstavu lze vidět do 28. března. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Miloš Šálek