Domů

Trutnovanka v Chicagu zpovídala krajany, mluvila s Králem Šumavy

Útlá knížečka se jmenuje Češi ve světě a je přístupná online. Autorka ji rozdělila do kapitol Rodilí Češi, Prvním generace amerických Čechů a Druhá generace amerických Čechů. Formou příběhů – rozhovorů doplněných novějšími a dobovými fotografiemi i rozmanitými dokumenty vyzpovídala a ponořila se do osudů devíti lidí (přečtěte si knihu). Pikantností je zcela jistě rozhovor s převaděčem Josefem Hasilem, kterému se říká Král Šumavy. „Tak mi začala přezdívat Státní bezpečnost v padesátých letech. Ale nebyl jsem sám. Policie tak označovala nejlepší převaděče, kteří pomáhali uprchnout lidem z Československa přes šumavské lesy po únoru 1948, dokud na hranicích s Německem nebyly postaveny dráty. Krále bylo těžké chytit,“ vysvětlil v rozhovoru svou přezdívku Hasil. Rodina Evy Haňkové – Neugebauerové se v jejích dvou letech v roce 1927 usadila v dnešním Žďáře nad Sázavou. O rok později měla malá Eva štěstí na zážitek na celý život. „Asi tak po roce našeho pobytu ve Žďáře jsem s maminkou – obě vystrojené v kyjovských krojích – šla do města vítat prezidenta Masaryka, který navštívil Žďár během své cesty po Moravě. Při této radostné návštěvě se mně dostalo té pocty, že mne pan prezident vzal do náručí a zvedl, abych byla vidět před shromážděným publikem. Snímek pořízený v  tomto momentě provází můj život a zdá se, že mne navždy připoutal k mé rodné republice, třebaže jsem z ní v roce 1950 s těžkým srdcem odešla,“ vzpomíná. Kniha dále zahrnuje příběhy z cukru Dagmar Košťálové, realitního makléře Richarda Andrewa Dolejse, královny krásy Věry Anny Wilt, z divadelních prken Rose Lillian Pritasil a Johna George Pritasila, promovaného inženýra Raymonda George Capka, prezidenta české školy Andrewa Franka Bultase a amerického Švejka Kennetha Charlese Dvorskeho. Krále Šumavy vyznamenal prezident Havel, Evu Haňkovou drží prezident Masaryk. „Zaměřila jsem se na krajany z Chicaga a jeho okolí, protože tam to znám nejlépe a tam se denně při své práci už dva a půl roku snažím pochopit a  respektovat jejich jedinečnost. Jen v  jednom případě jsem se vydala na opačný břeh Michiganského jezera za Evou Haňkovou, která je ale v Chicagu mezi krajany jako doma,“ říká Klára Moldová. Všechny příběhy spojuje Šumava. Migrační vlna okolo roku 1900 byla nejmohutnější právě na západě Rakouska-Uherska. Zde se narodili předci amerických Čechů první a  druhé generace, kteří se rozhodli pokusit své štěstí a znovu začít od nuly v tak zvaném Novém světě. Šumavské lesy určily západní směr na křižovatce osudu také emigrantům v 50. letech 20. století, kteří po tajných stezkách a přes houštiny nelegálně unikali do Německa a dále již přímo či oklikou do USA. K pozoruhodné knize autorky z Trutnova se vyjádřil také známý spisovatel, scénárista a režisér Jan Novák. „Klára Moldová je vzděláním houslistka, a tak umí naslouchat, a já při čtení jejích rozhovorů s  chicagskými Čechoameričany neslyším žádné falešné tóny – svět, ve kterém jsem se ve věku sedmnácti let podruhé stal nemluvnětem, zachytila naprosto pravdivě.“ Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: archiv Kláry Moldové