Domů

Trutnovanka Klára Moldová učí v české škole v americkém Chicagu

V něm Dům zahraniční spolupráce, její současný zaměstnavatel, hledal učitele ke krajanům do amerického Chicaga, někoho, kdo má vystudovanou bohemistiku a hraje na hudební nástroj. „Cítila jsem, že by se mohly propojit všechny moje snahy a šla jsem do toho. Vyhrála jsem pohovor a na Vánoce jsem odlétala,“ vzpomíná. Předtím neměla s kantořinou žádnou zkušenost, její první prací bylo angažmá ve Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně. Přílet do USA byl pro mladou dámu kulturním i společenským šokem. Nastoupila do školy, která se jmenuje T. G. Masaryk Czech School a založili ji přibližně před sto lety čeští krajané. „Když jsem přijela do Ameriky, všechno mě překvapovalo. Z původně české čtvrti, kde škola stojí, se stala mexická. Překvapily mě i obrovská rozloha USA, kulturní rozdíly a rozdíly v chování. Nějakou dobu mi trvalo se s tím vyrovnat,“ připouští. Škola, kam nynější učitelka nastoupila, je trojpodlažní budova s velkou zahradou. V přízemí je kuchyně s jídelnou, v prvním patře byt pro školníka nebo učitelku a třídy. Škola je rovněž bohatě využívaná pro kulturní aktivity. V současné době tam dochází padesát dětí od šesti do patnácti let, potomci českých rodičů. Jsou bilingvní, ovládají češtinu i angličtinu. Přes týden chodí do americké školy, v sobotu do české. „Mám z toho radost,“ usmívá se spokojeně Klára, která je učí správně psát a číst česky. Výuka v Masarykově škole je dobrovolná a čistě zájmová.Děti nemají žádnou povinnost vzdělávat se v českém jazyce, i když mají dvojí občanství. Česká škola je na úkor volného času. „Děti k nám chodí, protože rodiče jsou ochotni je tam dovážet. Vede je k tomu i snaha seznamovat děti se současnou kulturou,“ prozradila učitelka z Trutnova.  Výuka, při které se děti věnují češtině, dějepisu, historii, přírodovědě, učí se písničky nebo hrají divadlo, trvá tři hodiny. „Snažíme se děti vzdělávat v české chicagské komunitě, aby věděly, proč jsou Češi. Moravské spolky mají svoje soubory, zpívají a tancují v krojích. Děti Čechů, které se v Americe narodily, slýchají češtinu doma. Mluví sice plynně, ale neumí psát. Takže ve škole udržují slovní zásobu a učí se gramatickým pravidlům. Učíme češtinu jako cizí jazyk,“ prozradila Klára. Kromě dětí do školy dochází také třicet dospělých, kteří se ještě narodili v Čechách. Česky umí plynně a rádi se scházejí. Ve škole jsou i dvě třídy pro začátečníky a pokročilé. Druhá generace Čechů, kteří mají česká příjmení, si chtějí připomínat dědictví předků. „Velmi oblíbené jsou kulturní čtvrtky, kde upozorňujeme na státní svátky v Čechách, města, kroje, zvyky, kulturu a podobně. Organizujeme pikniky, výstavy, vytáčíme vlastní med na školní zahradě, na Vánoce pořádáme kurzy pečení a vaření. Ta práce je velmi rozmanitá,“ vypočítává. Ta navíc učí češtinu americké zpěváky v operních domech. „Když se operní divadlo rozhodne nastudovat operu v češtině, jako například loni Dvořákovu Rusalku nebo Janáčkovu Jenůfu, pomáhám vysvětlovat kulturní pozadí a učím zpěváky českou fonetiku,“ vysvětluje Klára, jež učí hlavně po večerech a víkendech. Česká škola v Chicagu založila českou knihovnu, v jejíž databázi je přes tisíc titulů a na webu se v této souvislosti osvědčil elektronický výpůjční systém. České knížky posílají lidé z celých Spojených států amerických. Klára kromě učení a provozování hudby má také literární sklony. Napsala knihu Češi ve světě, v níž mapuje dramatické osudy Čechů, kteří uprchli z Československa. Mezi nimi je i převaděč Josef Hasil, známý pod přízviskem Král Šumavy. Škola, v níž učí, spolupracuje při rozmanitých kulturních a společenských akcích s krajanskými spolky. Oficiálně se udává, že v Chicagu žije 200 tisíc krajanů. Podle Moldové, ale toto číslo není nijak podložené a navíc zde žije velká ilegální skupina přistěhovalců, která se nikde neregistruje. Jak poznamenala, komunitní život v americkém velkoměstě je chudší, než byl kdysi, kdy byla ještě na ulicích slyšet čeština. Lidé se ale přesto stále sdružují a scházejí na českých akcích. Těch se aktivně účastní i Klára, které se v Chicagu moc líbí.   „Je to jedno z nejkrásnějších amerických měst. Centrum leží na břehu Michiganského jezera, které mě nadchlo, takže jsme ho s manželem objeli autem. Příroda je také blízko,“ poznamenala. Trutnovská učitelka ve volném čase hraje na housle vážnou hudbu ve svém triu a tu modernější s další kapelou. Kromě toho ráda cestuje, poznává americký způsob života, učí se španělsky… O návratu domů, do Trutnova zatím neuvažuje, i když připouští, že se jí někdy stýská. „Stýská se mi, ale zároveň je toho tolik nového a jsem ráda, že jsem dostala takovou příležitost. Práce mě naplňuje a baví. Škola se stále vyvíjí, tvoříme projekty, má to potenciál. Snažím se každou volnou chvíli využít k cestování po USA. Dohlížím na všechny české školy ve Spojených státech amerických, cestuji po konferencích. V dnešní době skype a facebooku se to naštěstí dost zjednodušuje,“ vypráví Klára, která se na Čechy už dívá úplně jinýma očima než dřív. Když přijede, snaží se cestovat, více vše pozoruje, kouká se kolem sebe, přemýšlí o tom. Nyní dokonce organizuje výlet šestadvaceti Čechoameričanů z různých koutů USA do Čech.  Po dvou a půl letech v USA by cestování všem Čechům doporučila. „Je skvělé naučit se cizí jazyk, mluvit a jíst s místními obyvateli, je to neskutečně obohacující a člověk získává svobodu, kdekoliv se pohybuje. Rozšiřuje to kulturní rozhled a toleranci k odlišnostem,“ dodává učitelka z české školy v Chicagu s kořeny v Trutnově.  Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: archiv Kláry Moldové