Domů

Rozhodlo štěstí, řekl ten, který rozhodl finále čtyřmi góly

Peco, ruku na srdce, počítali jste s letošní obhajobou? Letos jsme s tím opravdu nepočítali. Před turnajem bych byl spokojený, kdybychom byli mezi první trojkou. A po nalosování finálových skupin jsem s obhajobou opravdu nepočítal. To jsem doufal, abychom vůbec postoupili. Ale postoupili. Z druhého místa. Jak jsi viděl boje v základní skupině? Říkali jsme si, že první zápas bude velmi důležitý. Hráli jsme proti silným Lazy a překvapilo mě, jak jsme si s tím zápasem poradili. Další zápas nás pořádně potrápili Máyovci, to bylo podle mě nejdůležitější vítězství ve skupině, kdybychom ho nezvládli, tak bychom jen těžko postoupili. Poté následovala prohra s Open, kde jsme měli trochu smůly, ale to se nám poté vrátilo ve finále. A poslední zápas ve skupině se nám vydařil, když jsme porazili Feferminťáky. Co jste si říkali před semifinále, když jste věděli, že půjdete proti Cuba Libre? Docela jsme si věřili, už jsme proti nim odehráli několik soubojů a vždy jsme vyhráli. Trochu jsem si je přál, protože jsem věděl, že je můžeme porazit. To se vám nakonec podařilo, ale byly to pořádný nervy, že? Čekal jsem klidnější průběh, byly to nervy až do poslední vteřiny. Dostali se do dvoubrankového vedení a to už se nám finále vzdalovalo. Ale zase zaúřadoval Kouba, hlavně díky němu jsme nakonec postoupili do finále, když dal osm vteřin před koncem gól na 3:2. To znamenalo, že nejhůře skončíte na druhém místě. Stačilo vám to, nebo jste toužili po pátém vítězství? Když jsme postoupili do finále, chtěli jsme ho vyhrát a docela jsem tomu i věřil. Říkali jsme si, jak na ně budeme hrát a co bychom měli změnit od prohraného zápasu ve skupině. A také koluje taková hláška, že dvakrát se s jedním týmem neprohrává. A co myslíš, že rozhodlo? Opravdu musím říct, že štěstí. Hráli úplně stejný systém jako my. Šancí jsme měli asi taky stejně. Rozhodlo to, že jsme dali o jeden gól víc než soupeř. Štěstí možná, ale hlavně rozhodly čtyři góly Petra Holubce, ne? (směje se) Rozhodly čtyři góly, protože oni dali jen tři. A to, že jsem je dal já, bylo vyústěním našich akcí, které se nám náramně vydařily. Jak vám bylo po dalším vítězném finále? Užívali jsme si to. Bylo to super. Taková spontánní radost. Sice je to popáté, ale vždycky je to krásný. A nebude vám to „trapný“ vyhrát příští rok znovu? Nebude. Přes tak silnou konkurenci, která je na Horňák cupu, to nebude trapné nikdy. Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz twitter: michalbogan foto: Miloš Šálek