Domů

Rodiče se zlobí. Nechtějí postižené děti přesunout do základních škol

Ve speciálních (dříve zvláštních) školách se učí hlavně žáci s lehkým mentálním postižením. Chodí do nich ale i mnoho romských dětí. Podle ochránců lidských práv nemají stejný přístup ke vzdělání jako ostatní. Nejnovější Strategie romské integrace do roku 2020 by měla začlenit Romy do běžných škol. Docílit se toho má zrušením jedné části vzdělávacího programu praktických škol. Jenže to by znamenalo, že do běžných škol musí přejít i děti s lehkou mentální retardací. „To je špatně. Stejně jako existuje šance odpovídajícího vzdělávání pro mimořádně nadané žáky, musí zůstat možnost odpovídajícího vzdělávání pro ty slabší. Výuka v základní škole, byť s přiděleným asistentem, pro mentálně slabší děti odpovídající není,“ řekla Irena Hejnová, zástupkyně ředitele Mateřské školy, Základní školy a Praktické školy v Horním Starém Městě. „Navíc nařízení přichází tzv. shora, ubírá rodičům právo svobodně se rozhodnout, do které školy dítě umístí,“ upozornil ředitel školy Jaromír Vašíček. Rodiče postižených dětí nad chystaným přeřazením kroutí hlavou. „Nedokážu si představit, že by moje dvanáctiletá dcera měla jít do normální základní školy. Šest let se učí to, co jiné děti zvládnou za dva nebo tři roky. Potřebuje se učit jinak, v odpovídajícím prostředí, kde má sobě rovné a nebude centrem posměchu,“ uvedla jedna z maminek. Zdravý psychický vývoj považují rodiče postižených dětí za velmi zásadní. „Naše dcera na základní školu tři roky chodila. Byla z toho zdeptaná, protože ve výuce nestačila a ostatní děti ji to dávaly patřičně najevo. Když přešla do speciální školy v Horním, výrazně pookřála,“ řekla další z maminek. Záměr vlády se nelíbí ani pedagogům základních škol. Podle nich se integrace dětí do běžné výuky nedá provádět ve třídách s pětadvaceti až třiceti žáky. „Už teď máme ve třídních kolektivech dost dětí, které vyžadují individuální péči a už nyní je to pro problematické. Pro učitele je těžké prosazovat ve třicetičlenné třídě ve větším rozsahu individuální přístup k dětem,“ prohlásil Zdeněk Géc, ředitel Základní školy Mládežnická na Zelené louce. Situaci podle učitelů a rodičů nevyřeší ani vládou slibovaní osobní asistenti. Podle trutnovského starosty Ivana Adamce, který byl osm let ředitelem základní školy Komenského, je vládní záměr velkým nepochopením problému. „Do základních škol mohou děti s jiným postižením, než mentálním, třeba tělesně postižení nebo autisté. Ale ty, které na to nemají IQ, budou brzdou sami pro sebe i pro ostatní. Speciální školy mají své místo, v nich se mentálně postižené děti naučí aspoň základy,“ zdůraznil. Proto i on připojí svůj podpis pod petici, kterou vytvořila Asociace speciálních pedagogů, a kterou učitelé a rodiče šíří po celé zemi. „Mimo jiné v ní žádáme ministerstvo školství, aby o způsobu vzdělávání dítěte a výběru školy ve jménu nejlepšího zájmu dítěte rozhodoval nadále rodič nebo jiný zákonný zástupce, nikoliv stát,“ vysvětlil ředitel speciální školy Jaromír Vašíček. Petici mohou lidé podepsat už tento týden. Zítra, ve čtvrtek a v pátek vždy od jedné do půl páté odpoledne v podloubí u městské knihovny na Krakonošově náměstí. Pavel Cajthamlpavel@trutnovinky.cz