Domů

Radnice je plná betlémů. Historických a současných, domácích i církevních

Největším je přes čtyři metry dlouhý (dřevěný) skládací betlém s městem a pouští od bednáře Josefa Pittermana z Vítkovic v Krkonoších. Některé figurky v něm jsou dílem jeho synovce Jana. Exponát zapůjčený z vrchlabského muzea je oprávněně jedním z největších letošních lákadel. „Je naprosto stylově čistý, má velmi krásnou řezbu a je monumentální. A je to samozřejmě ukázka krkonošské produkce,“ uvedl historik Jan Luštinec, zabývající se minulostí i současností českého betlémářství.Atraktivní je také soubor řezbáře Antonína Šíra z Levínské Olešnice, který byl ve své době velmi žádaným umělcem - vyřezal asi dvě stě betlémů. Ve vitrínách je také velký skleněný betlém od Zdeňka Sochora nebo neobvyklý církevní německý betlém z Chvalče. „Snažili jsme se zaměřit na betlémy, které mají nějaký vztah ke Krkonoším a Podkrkonoší,“ vysvětlila Šárka Rotterová ze Střediska volného času, které dvoutýdenní výstavu pořádá.Betlémů je sice k vidění méně než loni, ale už na první pohled je patrné, že řada exponátů je mnohem větších. Kromě zápůjček z muzeí a od soukromých sběratelů se objevují i tzv. netradiční autoři betlémů. „Dali jsme prostor i těm, kteří vytvářeli něco sami, například speciální škole ve Voletinách, stacionáři kontaktního centra Riaps nebo mateřskému centru,“ zdůraznila Rotterová.Nechybí ani už loni publikem velmi vyhledávaný trutnovský pohyblivý betlém Miroslava Králíka (s novinkou na obloze - kometou). Nadšenec Jiří Beran ze své dlouhá léta budované sbírky sto padesáti exemplářů půjčil do Staré radnice betlém s postavičkami z vosku. „Každý betlém má svůj půvab. Je důležité, že lidé stále betlémy kupují, stavějí nebo vyrábějí,“ ocenil historik Jan Luštinec.Podle něj se dodržují jasně dané základy. „Neumím si představit betlém bez chlévu, jesliček a svaté rodiny. Tři krále už ale v některých domácnostech přidávají do betléma až na Tři krále,“ upozornil Luštinec. Už prvním pohledu do betlémářských expozic je ale patrné, že často výrobu betlémů ovlivňuje lidská fantazie a prostředí, ve kterém vznikají. Proto například v afrických betlémech není ničím výjimečný černý ježíšek, nebo v krkonošských například zasněžené chalupy. „Není to v rozporu s biblickým textem, ale je to věc, která je stále autentická. A nikdo se nad tím nepozastavuje,“ dodal Jan Luštinec. Expozice je ve Staré radnici přístupná denně od 10 do 17 hodin, a to až do neděle 13. prosince. Tuto neděli zpestří pohyblivé betlémy Martina a Jakuba Sochorových s ukázkou řezbářské práce. Pavel Cajthamlpavel@trutnovinky.czFoto: Miloš Šálek