Domů

Peníze Čurbymu rád dám, Věchet zaspal dobu, říká fanoušek Vráťa

„Já tady vydržím až do konce,“ říká mi Vráťa, s nímž se potkávám ve frontě na hermelín s topinkou. Na rozdíl od Brazilců, Němců, Španělů to má kousek. Bydlí v Hajnici. „A v pondělí rovnou do práce,“ prozrazuje mi nástrojař z Tyca. Festivalového života na Bojišti si užíval plnými doušky od středy, tedy od začátku. Když do Trutnova odjížděl, doma prohodil něco v tom smyslu, že těch pár dní nechce mít nic společného se světem. A to se mu splnilo. Ve čtvrtek rozbil mobil. „Byl jsem úplně out,“ usmívá se tři roky po sobě pravidelný účastník tohoto světového svátku extrémní muziky. Předtím patnáct let navštěvoval hlavní trutnovský fesťák - Open Air. „Byl jsem skalním fanouškem,“ hlásí hrdě. Jenže pak na festival, jehož pořadatelem je Martin Věchet a letos se ani nebude konat, přestal chodit. Důvod? „Myslím, že Věchet zaspal dobu a Čurby mu taky názorně předvedl, že když se chce, tak se dá s městem dohodnout,“ tvrdí Vráťa. A proto ho ani nemrzí, že nejstarší český festival v Trutnově skončil. „Jsem rád za Čurbyho, co tady dělá. Je to super. Obscene Extreme má budoucnost a fandím mu,“ oceňuje akci, na kterou se však někteří lidé stále dívají skrz prsty. „Je to zábava a já za to ty peníze rád dám, protože rád podpořím dobrý festival a dobrou věc,“ zdůrazňuje. Z hlediska počtu lidí mu letošní festivalový rej v areálu přišel malinko chudší. To mi ale potom vyvrací prodejce absintové limonády Richard, jenž tvrdí, že letos bylo naopak suverénně nejvíc lidí. Co se týká hudební programu, ten byl podle Vráti nejlepší, co za tři roky slyšel. „A dnešek byl pro mě top,“ užíval si sobotní dávku thrashových kapel včetně té nejslavnější v historii festivalu - amerického běsnícího tornáda Nuclear Assault. „Určitě to stálo za to a za rok tady budu stoprocentně znovu.“ „Výborný,“ vystihuje stručně koncert zámořského kvarteta i jedna slečna z Olomouce s přezdívkou Chucky, které se ptám na dojmy o pár minut dříve. Přestože se opírala o berle, tak OEF ji sem vytáhl z Moravy i letos - celkově již podeváté. Drsnou hudbu poslouchá asi od dvanácti. „Přivedli mě k tomu starší,“ prozrazuje, že vyrůstala na malé vesnici. A tudíž jí není cizí ani cimbálovka. „I při ní se dokážu pobavit,“ usmívá se. V Trutnově si nejvíc užívá fajnovou atmosféru a přátelských lidí. „Vidí, že mám berle a každý mi hned ochotně nabízí pomoc,“ říká žena, která přes léto sjíždí prakticky jeden fesťák za druhým. Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz foto: Jan Bartoš, Miloš Šálek