Domů

Orientační běžec: Skvělý pocit, když dáte těžký závod bez chyb

Honzo, určitě tě to někdy potkalo, ale stává se ti ještě teď, že se při závodě ztratíš? Občas se mi to stává, jenom se ten čas, kdy nevím, kde přesně jsem, počítá spíše na desítky vteřin než na minuty či desítky minut, jak se to stává lidem, kteří se orienťák teprve učí. Jak se orientační běžec do takového problému dostane a hlavně jak se z něj pak vymotá ven? Eliťákům se to stává kvůli tomu, že běží příliš rychle a nenačtou z mapy dostatečně všechny informace, které potřebují k tomu, aby kontrolu bez zaváhání našli. K vyřešení chyby se většinou stačí zastavit, zjistit podle okolí, kde přesně člověk je, a pokračovat v závodění. U začátečníků těch důvodů může být více - od neporozumění mapovým značkám, otočení mapy o 180 stupňů a vyražení špatným směrem až po takzvanou paralelní chybu, kdy se člověk drobně odchýlí od správného směru, následně mu všechno podle mapy celkem sedí a hledá kontrolu na podobném objektu, ale často několik set metrů od místa, kde kontrola skutečně je. U takových velkých chyb je potřeba „se najít“ podle nějakého výrazného místa - křižovatky cest, krmelce nebo oplocenky. No a v nejhorším se dá poprosit někoho z ostatních závodníků, aby vám ukázal v mapě, kde jste. Dá se při hledání správného směru na trati „inspirovat“ podle ostatních běžců? Při závodech je v lese několik set závodníků naráz, ale také desítky různých kontrol, přičemž vy musíte najít ty správné. Takže občas se dá využít toho, že vidíte, jak někdo razí kontrolu, ale pokud nejste pozorní, může se lehko stát, že až u kontroly podle kódu zjistíte, že to není ta vaše správná. Říká se, že je nevýhoda vybíhat mezi prvními závodníky. Je to tak? Ano, v lesních závodech to tak většinou je. Závodníci startují intervalovým startem většinou po třech minutách a při počtu závodníků v jednotlivých kategoriích se tak startovní pole může natáhnout až na několik hodin. Hlavně poblíž kontrol se časem v trávě nebo ostružiní vyběhávají cestičky, což pohyb po lese lehce urychluje. Při vyrovnané výkonnosti se tak především v zarostlých terénech může jednat o rozhodující faktor. Trvá to, než si člověk osvojí hledání kontrol a práci s buzolou? Orienťák je zkušenostní sport, takže chvíli trvá, než si člověk osvojí základní dovednosti. Každému to ale trvá jinak dlouho. Někomu to jde už po pár trénincích, někdo může být celoživotní nadšený začátečník. Jak vypadá tvůj trénink? Je to kombinace atletického tréninku na dráze, po cestách a v terénu. Příklad typického týdenního tréninku je následující: pondělí výklus a sauna, úterý intervaly na dráze 5x1km v tempu 3:05/km, středa tempový běh v terénu 60 minut v tempu 4:40/km, čtvrtek posilování, plavání, regenerace, pátek výběhy kopců v terénu 5x6min, sobota dopoledne intervaly v terénu 5x5min naplno, odpoledne tempový běh po cestách v tempu 4:00/km, neděle dlouhý běh v terénu 90-120min. Jaké předpoklady jsou pro kariéru orientačního běžce nezbytné? Nejdůležitější je dle mého cílevědomost a nadšení, protože bez toho se tvrdý trénink a různé překážky na cestě nedají překonat. Až do staršího dorostu jsi kombinoval orientační běh s lyžováním. Zkusil jsi někdy lyžařský orienťák? Ano, několik závodů jsem si zkusil, ale moc se mi to v českých podmínkách nelíbilo. Když už závody jednou za čas nejsou kvůli nedostatku sněhu zrušeny, tak je to takový boj na nepříliš upravených a často úzkých stopách. LOBy se jezdí bruslením, ale právě na těch úzkých stopách musí člověk přejít do soupaže, přičemž se většinou ještě boří hůlky. Prostě jsem na to asi moc velká fajnovka a mám radši pěkně upravené tratě, na kterých si hezky zajezdím a mám z pohybu na lyžích radost. Co se orientačnímu běžci během závodu honí hlavou? Ideálně nic, stoprocentní soustředění na každou jednotlivou kontrolu bez toho, aby vám myšlenky utíkaly jinam, je předpokladem k tomu, abyste závod zvládli bez chyby. Samozřejmě se to často nedaří a člověk tak svádí boj sám se sebou, aby se soustředil co nejvíce na mapu a nepřemýšlel o tom, kolik ztratil chybou na předchozí kontrolu a na jaké umístění to může stačit. Závodí se na různých tratích, zkus je čtenářům popsat. Jaká patří k tvým oblíbeným? Individuální závody se dělí na long (klasika), middle a sprint. Long je královská disciplína na 100 minut pro vítěze (15 - 20km). Middle je technicky nejnáročnější, běhá se v těžkých, často skalnatých terénech a měří 5 - 8km (35 minut pro vítěze). Sprint se běhá ve městech a parcích, je to divácky atraktivní závod na 12min (4km). Každá disciplína má svoje specifika, ale největší kouzlo má pro mě klasika. Co považuješ svůj dosavadní největší úspěch? Největší radost mám ze dvou medailí z dospěláckého mistrovství Evropy ze štafet. V Portugalsku to bylo v roce 2014 obrovské překvapení a splnění snu. Loni v Česku se nám podařilo úspěch zopakovat a dokázat, že patříme do nejužší světové špičky. Jak si vede český orienťák v porovnání s ostatními zeměmi? S velmocemi jako Švédsko, Finsko, Švýcarsko a Norsko se ve vození medailí z velkých akcí, členské základně ani finanční podpoře vrcholového sportu rovnat nemůžeme, ale přesto jsme schopni je občas potrápit a jednou za čas nějakou velkou medaili vybojovat. Jinak patříme do takového druhého sledu zemí s Francií, Dánskem a Velkou Británií. Co ti dává finské angažmá v Kalevan Rasti? Možnost trénovat a závodit s největšími světovými hvězdami (tváří klubu je legenda orienťáku Francouz Thierry Gueorgiou). Jak ses do klubu dostal? Trenér Kalevanu mě oslovil na mém prvním dospěláckém MS a přišel s nabídkou, zda bych měl zájem běhat za Kalevan. Do té doby jsem běhal za švédský oddíl OK Kåre Falun, kde jsem měl spoustu kamarádů, takže to rozhodnutí nebylo jednoduché. Taková nabídka se neodmítá, takže jsem o rok později do Kalevanu přestoupil. V loňském roce jsi byl společně s dalšími orientačními běžci zařazen do programu sportovců armádního střediska Dukly. Co ti přináší? Zatím se jedná jen o čtvrteční úvazek, ale i tak je to vítaný příspěvek ke studiu, díky kterému nemusím chodit na brigády a mohu se tak věnovat více tréninku a regeneraci. Jako všechno na světě i orientační běh se nějak vyvíjí. Co je v tomto sportu na začátku léta 2017 „in“? Jednoznačně technologie. Každý běžec má na velkých závodech GPSku, díky které můžou fanoušci sledovat každý jeho krok. Od ražení kontrol kleštičkami jsme se za 20 let dostali přes několik generací čipů až k současné technologii Air, kdy čip razí na vzdálenost půl metru od kontroly, takže není potřeba ani zastavovat u kontroly. Zároveň kontrola umí posílat on-line výsledky na web, takže sledování závodů je pro fanouška i bez televizního pokrytí celkem jednoduché. Četl jsem na tvém facebookovém profilu, že jsi měl letos problémy s kolenem. Už jsi fit? Moje kolena mě trápí celkem pravidelně, na jaře to bohužel znamenalo skoro dva měsíce bez běhání. Teď už to vypadá dobře, spolupracuji s fyzioterapeutkou a pracujeme na tom, aby se to už neopakovalo. Vrcholem letošní sezony je mistrovství světa v Estonsku. Jak to vypadá s tvými ambicemi? Ve sprintu bych za ideálního stavu mohl bojovat o top 10 a ve sprintových štafetách není boj o medaili úplně nereálný. Díky tréninkovému výpadku mám teď rezervy v běhu v těžkém terénu, takže zatím to nevypadá úplně dobře s nominací na lesní závody. A tvoje další plány do budoucna? Ještě mám před sebou asi rok a půl studia, takže do té doby budu kombinovat běhání se školou a právnickou praxí. Poté se uvidí. V dnešní době si spousta lidí běhá jen tak. V čem je orienťák lepší? Je to kombinace běhu ve volném terénu a mentálního výkonu, takže člověk při závodě o běhu ani nepřemýšlí, protože se musí soustředit na mapu. Už to je samo o sobě zábavné a k tomu si přidejte skvělý pocit, který člověk má, když zvládne těžký závod bez chyby, nebo se jako začátečník do cíle dostane se všemi kontrolami. A navíc nejde jen o samotný pohyb, ne nadarmo se říká, že orienťák je životní styl. Během sezóny se jezdí každý víkend do různých koutů naší krásné země, celý víkend je člověk venku, společně se stovkami stejných nadšenců, takže orienťácká komunita je taková jedna čím dál větší rodina. Michal Bogáňmichal@trutnovinky.czfoto: archiv Jana Petržely

Trutnovinky na našem serveru

Zdroj: Trutnovinky, Zobrazit celý článek