Domů

O sochách v ulicích je dobré přemýšlet, než nad nimi hned „zvracet“

Laická veřejnost má určitě na názor právo, bohužel některé komentáře na facebooku názor neobsahují, pouze příkrý odsudek bez nadhledu a snahy o pochopení umělcových záměrů. Možná by stačilo napsat, sochy či socha se mi nelíbí, než se „svobodně“ vyjádřit stylem - „Na náměstí je už soch dost, nač ještě tohle? A ta růžová krysa, no tohle je už vážně humus. Chtělo by to trochu přemýšlet, tohle již není kultura ale bordel. Jdu blejt velebnosti.“ Včera při vernisáži projektu Sochy ve městě byli přítomni i dva ze tří výtvarníků, kteří se v Trutnově prezentují: Autoři Chobotnice Viktor Paluš a ledního medvěda Ondřej Bílek. Možná se s nimi kritici mohli sejít a dozvědět se, jak to umělci vlastně mysleli. Určitě by se s nimi neodmítli bavit. Za pozornost v této souvislosti nepochybně stojí slova historičky a teoretičky umění Mileny Bartlové v Literárních novinách z loňského dubna v rozhovoru nazvaném Kurz dívání. Ta uvedla, že by bylo dobré, kdyby právě historici umění vysvětlovali laikům umění tak, aby ho byli ochotni vnímat. „Když člověk přijde na výstavu, a tam se děje něco, čemu nerozumí, tak nemusí hned nasadit výraz pohrdání, ale může si říct „tak schválně, co by to tak asi mohlo být?“ Můžeme prostě jít na výstavu s tím, že se nám na ni budou dít divné věci, kterým nebudeme hned rozumět. A o kterých budeme přemýšlet.“ A Sochy ve městě je určitě výstava, o které stojí za to bez předsudků a přímočarých soudů přemýšlet. Hynek Šnajdarhynek@trutnovinky.czFoto: Miloš Šálek