Domů

Neskutečný zážitek, který se absolutně nečekal, raduje se Vondráčková z první medaile

V sérii o třetí místo proti Nymburku a vlastně i v průběhu celé sezony plnila roli střídající hráčky. Dnes ale velká hecířka týmu dostala na hřišti od trenéra větší důvěru. A za tu se odvděčila nejen deseti body. Míšo, co říkáš na to, že se ti na krku houpe medaile?Já vůbec nemám slov. Je to neskutečný zážitek, který je ještě ke všemu, myslím, absolutně neočekávaný. Třeba pro mě osobně je to první medaile a první obrovský úspěch v ženském basketbalu, takže ty emoce jsou neskutečný. Jak jsi viděla rozhodující zápas?My jsme jeli do Nymburka s tím, že pátý zápas jsme si natrénovali už na Valosunu, tak jsme tak nějak plánovali, že by to mohlo mít podobný průběh, což se nám teda nakonec úplně nepovedlo. Nicméně, do poločasu jsme si vytvořili sedmibodový náskok, což pro nás bylo takové rozhodující na uklidnění. Nymburk měl samozřejmě hlavy trošku dolu. Ve druhém poločasu však domácí hráčky hlavy zvedly a pořádně vám ještě zatopily. Co se stalo?Musím říct, že je držela Darča Mišurová, která se rozstřílela. My jsme tím naopak trošku znervózněli. Pak už se to tak nějak tahalo, bylo to nervózní, ale jsem strašně ráda, že jsme to nakonec ubojovali. Opravdu to bylo jen o bojovnosti. A taky trošku o tom, že jsme měli víc naběháno. Troufnu si říct, že jsme měli lepší letní i vánoční přípravu. Jak jsi prožívala prodloužení?Já abych pravdu řekla, když jsem šla dolů ze hřiště, tak už jsem úplně nepočítala s tím, že bych do prodloužení zasáhla. Ale pak se vyfaulovala naše hlavní rozehrávačka „Dý“, což jsem v tu chvíli ani nevěděla, a najednou mi trenér řekl, že jdu hrát. Tak jsem šla a byla jsem opravdu vystresovaná. Ale věřila jsem tomu, že tu koncovku zvládneme, protože jsme ji měli natrénovanou z Valosunu a měli jsme dohodnuté, že ji uhraje naše nejzkušenější hráčka Milena Prokešová. Věděli jsme, že ona ty šestky dá, což se také stálo, a potom jsem tomu začala věřit, že je to doma. Jak bys popsala to, co se dělo na palubovce po závěrečném klaksonu?To byl výbuch emocí. Ze všech nás to spadlo a začaly strašné oslavy, které pokračují i teď na cestě domů. A jak budou pokračovat dál?Budou a nic víc bych k tomu asi dál neříkala, protože je to pro nás strašně velký úspěch, a myslím, že i pro klub. Navíc, je nás tady několik, které tu medaili máme poprvé. Michal Bogáňmichal@trutnovinky.cztwitter: michalboganfoto: Vilém Fischl