Domů

Někdy je čtyřhodinový závod pohoda a někdy je celý krize, vypráví „skyracer“ Pavel Brýdl

Pavle, běžecká sezona už se rozeběhla, ta řekni, jak ses přes zimu stihl připravit?Příprava proběhla dle plánu. V zimě jsem se snažil kombinovat běh a lyže. V rámci přípravy jsem se zúčastnil i pár závodů na lyžích. Nyní se už koncentruji na první větší závody, kterými bude mistrovství republiky ve skymaratonu v Beskydech. Následovat budou hlavně větší skyrace v Itálii a Švýcarsku (Fletta Trail, Sierre Zinal, Matterhorn Ultraks a další). Už se docela těším, až se uvidím s kamarády z řad závodníků i organizátorů.V tvém případě už ta naběhaná kilometráž bude vyšší, viď?Snažím se trénovat skoro každý den po práci a hlavně o víkendech, což je trošku rozdíl v porovnání s kolegy, kteří se tomu věnují většinou profesionálně. V přípravě naběhám kolem 100 až 120 km týdně. Během závodního období je to kolem 70 km týdně. Zvládl jsi, co jsi měl v plánu?Musím to zaklepat, ale v porovnání s minulým rokem jsem se zatím vyhnul zranění. Zde musím poděkovat paní fyzioterapeutce Práškové a pánům lékařům Salajovi z Trutnova a Jeřábkovi z Náchoda. Běhání na vyšším úrovni zabere už spoustu času. Jak to zvládáš skloubit s prací a rodinou?Běhání mi opravdu zabere docela dost času. Naštěstí mám skvělou ženu a děti, které mě ve sportování podporují. Naše dovolené se většinou spojují se závody. Naštěstí se jedná o krásné lokality v Itálii a Švýcarsku. Jinak už téměř osm let pracuji v trutnovském ABB, kde mi zatím vycházejí vstříc. Je až s podivem, kolik lidí v ABB sportuje. A s takovými lidmi se hned lépe spolupracuje. Schopnost, jak úspěšně zvládnout rodinu, sport i práci, jsem měl možnost odkoukat od svých kolegů Vladimíra Kysely a Pavla Noska, za což jim patří veliké díky. Kam chodíš běhat v Trutnově a okolí?Nejčastěji běhám v okolí Dvoračky, ale nejraději jezdím trénovat na Černou horu nebo na Sněžku. Když vyjde počasí a nemusím nikam spěchat, tak si běh opravdu užiju. Dalo by se s nadsázkou říct, že je to pro mě relaxace.  Tím ale rozhodně nechci říct, že mě každý trénink baví a jdu na něj s nadšením. Někdy je to pěkná dřina, donutit se jít po práci běhat. Ten výsledek ale za to stojí. Probíráš svou přípravu s někým nebo si jedeš po vlastní ose?Již spoustu let konzultuji nejen trénink s Alešem Žďárským z Nového Města nad Metují. Někdo začne běhat, protože chce shodit pár kilo, někdo chce dostat z hlavy bývalou přítelkyni, někdo si chce dokázat, že na to má. Důvodů je hodně. Jaký byl ten tvůj?Pro mě byl běh ještě před pár lety jen trénink na běh na lyžích. Po absolvování vysoké školy jsem začal pracovat a to nešlo časově skloubit s běžeckým lyžováním. Tak jsem se začal intenzivněji věnovat běhu, který je pro mě především zábava. I když pro někoho těžko pochopitelná. Myslíš, že je důležité mít před sebou nějaký cíl?Pro mě osobně je důležité stanovit si v životě priority a cíle. A to nemyslím, jen pro sport. Na začátku sezony si vytipuji pár závodů, které bych chtěl běžet a od toho se odvíjí tréninky, ostatní závody a tak dále. Vše by mělo dávat smysl a zapadat do určité mozaiky. Jaké vlastnosti musí mít podle tebe dobrý běžec?Tak to bych taky rád věděl. (usmívá se) Ale určitě sem budou patřit vytrvalost, pokora, cílevědomost… Tvoji doménou jsou tzv. skyrace závody. Dokážeš to přiblížit?Jedná se o horské běhy, organizované převážně v Alpách a Dolomitech. Tratě měří od 20 do 50 km. První část tvoří většinou výběh cca 10 km s převýšením kolem 2000 metrů. Následuje „rovinatější“ pasáž s kratšími výběhy a seběhy, nakonec si běžci užijí technický hodinový seběh. Závody vyžadují určitou fyzickou zdatnost, jsou v těžkém terénu. I přes jejich nemalou náročnost je ale můžu doporučit všem, kterým to zdravotní stav dovolí. Krize a bolest se dostavují v jaké míře? To záleží závod od závodu. Někdy člověk odběhne čtyřhodinový závod v pohodě a někdy je krize celý závod. Sáhl sis někdy dno svých sil? Na doraz jsem běžel spíš kratší závody. Mezi ně patři třeba Dolomitenmann. Na konci běhu je opravdu strmá část po kamenech, která trvá asi pět minut. Běžec závodí za celý team a vidí před sebou cíl, odkud už nemusí nikam běžet. Tak to je přesně ten okamžik, kdy se člověk vydá na doraz. Možná i víc… Co tě žene dopředu?Jak jsem říkal, běh je pro mě zábava. To samé platí i o závodění. Prostě si ty závody užívám. Co je pro tebe po závodě odměna?Pusa od dětí je ta nejlepší odměna za všechno. Ale při závodě mě samozřejmě potěší čas, umístění, pocit z dobrého výkonu. Jaký je zatím tvůj největší běžecký zážitek? Asi se jedná o skyrace ve Švýcarsku - Siere Zinal. Na startu je vždy mezi 3500 běžci absolutní světová špička v čele s Kilianem Jornetem Burgadou. Většina z pozvaných elitních závodníků přijíždí do Zinalu jíž pět dní před startem. Od pořadatelů je zajištěn kompletní servis včetně možnosti společného stravování, akcí a tréninků. Je to opravdu zážitek. Nejtěžší a nejdelší závod?Asi se jedná o klasický silniční maraton. Časově je sice kratší než horský maraton, ale není zde prostor pro odpočinek. Neustále se musí běžet tempo, kdežto v terénu je v technických pasážích relativní prostor pro zvolnění. Navíc, není nic jednoduchého naladit mozek na udržení 150 minut konstantního, vysokého tempa. Posloucháš při běhání hudbu? Jakou?Při tréninku poslouchám hudbu neustále. Nejraději mám český punk. Kolik běžeckých bot máš doma?Je jich opravdu hodně. Naštěstí patřím do Adidas Boost Teamu, kde mám možnost testovat a závodit v nových modelech této značky. A musím říct, že už dlouho jsem nebyl tak spokojený s běžeckým vybavením. Jaké jsou tvoje plány pro letošní rok a co bude tvým běžeckým vrcholem?Letošní rok se chci plně koncentrovat na skyrace. Mezi vrcholy by mělo patřit zmíněné mistrovství republiky ve skymaratonu a následně světová serie ve skyrace. A konec sezony bych si chtěl zpestřit silničním maratonem. Pravděpodobně  to bude Lausanne marathon. Máš ještě nějaké běžecké mety, které by si chtěl pokořit?Pokud půjde letos všechno dle plánu, chtěl bych běžet Matterhorn Ultraks, což je závod na 46 km v horách. Byl by to pro mě zatím nejdelší závod. Já bych chtěl v květnu zdolat svůj první maratón. Jakou pro mě máš radu?Na maraton už je potřeba opravdu potrénovat, ale to dle našeho rozhovoru plníš. Co se týče závodu, tak je důležité si poslední dny odpočinout, doplnit energii a jít do závodu s tím, že si ho užiješ. Prostě se nestresovat z délky a náročnosti tratě.  Po startu se nenechat strhnout davem, ale jít si svoje tempo a pravidelně občerstvovat. Co se týče výbavy, tak doporučuji pohodlné boty. Z vlastní zkušenosti bych pro tebe vybral boty Adidas Response Boost Techfit. Jedná se o pohodlný, rychlý polozávodní model. Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz twitter: michalbogan foto: archiv Pavla Brýdla