Domů

Městská galerie rozkvetla obrazy malířky Julie Winterové Mezerové

„Je už tradicí, že městská galerie každé léto připravuje krajinářskou výstavu. Ani letošní rok není v tomto ohledu výjimkou. Sáhli jsme tentokrát do našeho regionu a zvolili autorku, která si už vydobyla národního renomé a dokonce uspěla i v zahraničí. Velkou část života strávila v Paříži a proslavila se i tam,“ řekla ředitelka galerie Lucie Pangrácová. Většina vystavených obrazů pochází z úpického muzea, ale v galerii jsou zastoupena i díla ze soukromých sbírek. Dva obrazy do expozice zapůjčil také významný trutnovský fotograf Jiří Havel. Výstava je rozdělena po patrech galerie do několika tematických celků. Zatímco v podkroví jsou nejen krajinné prvky či rozmanité květiny, ale i třeba brilantní portrét matky na verandě domu nebo portrét rodičů, v mezipatře jsou vystaveny drobné obrázky z cest malířky po různých zemích Evropy. Pozoruhodný je akt sedící ženy v pozadí s tunelem, do něhož vjíždí vlak. Potom už dominuje krajinná a květinová malba, která byla Mezerové nejbližší. Dílem této autorky městská galerie doslova rozkvetla. Kromě toho jsou zde vystaveny různé dokumenty, dopisy a pozvánky na výstavy či fotografie. Mezerová je ve zdejším kraji velmi populární. Její tvorba je srozumitelná a přístupná mnoha lidem. „Když jsem o její tvorbě přemýšlela, uvědomila jsem si, že autorka čerpá z poetiky všedního dne, kterou zpracovává svým malířským způsobem.  Publicista Václav Cílek kdysi v jedné ze svých knih napsal: I když vidím obyčejné věci, stejně toho vidím hodně. To přesně platí při pohledu na díla Julie Winterové Mezerové,“ domnívá se Pangrácová. Mezerová je malířkou tohoto kraje a zároveň jednou z nejvýznamnějších umělkyň své doby. Svou dráhu na české výtvarné scéně zahájila už v desátých letech minulého století. V té době to neměly ženy – umělkyně jednoduché. Proto byl div, že mohla studovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Tehdejší studentky byly od svých mužských protějšků ve škole separovány a tvořily v tak zvaných dámských ateliérech. To byl i případ Winterové, později Mezerové. Tato malířka vytvořila svá nejvýznamnější díla ve dvacátých letech minulého století, což je v dějinách českého výtvarného umění výjimečné.  Nutno podotknout, že její tvorba je v oblasti žánru, kterému se věnovala, velice kvalitní. V roce 1919 se život malířky změnil. Provdala se za architekta Aloise Mezeru. Následovalo také několik výstav v Praze, ale zlom nastal v roce 1923, kdy s manželem odcestovali do Paříže. Tam se v galerii Jeu de Pomme zúčastnila reprezentativní výstavy československého umění po boku takových velikánů, jako byli Josef Šíma, Jan Zrzavý, Josef Čapek a další. Na sklonku života se vrátila do rodného kraje. „Paní malířka, jak se Julii Winterové Mezerové v Úpici často říkalo, se dožila požehnaného věku 87 let,“ uvedla Jana Nešněrová, ředitelka muzea v Úpici. Malířka, která na svých obrazech zachytila krásu širokého okolí Podkrkonoší, je pochovaná na úpickém hřbitově po boku svého manžela Aloise. Výstava potrvá do 30. srpna. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Miloš Šálek