Domů

Lepšící se Martin Švarc: Vydržel jsem jezdit stabilně celou sezonu

Odchovanec trutnovského klubu se pro změnu prostředí rozhodl již v půlce předloňské letní přípravy. „Hlavní důvod byl ten, že jsem chtěl víc závodit,“ vysvětloval, proč opustil mateřský oddíl. Trenér Vladimír Šlofar se svou skupinou totiž převážně vyráží jen na republikové závody a Český pohár podle jeho bývalého svěřence je v kategorii mužů už prý takřka o ničem. „Jezdí tam jen pár kluků, ale hlavně těch závodů je málo,“ upozornil na slabší prestiž domácího seriálu. V předešlých zimách se navíc stávalo, že se kvůli špatným podmínkám závody rušily. A tak si vyjednal „angažmá“ na severu Čech, odkud se mu otevřela cesta k závodům v zahraničí. „Jsem vlastně parťákem Kláry Moravcové, která objíždí laufy a já jezdím zkrácené verze závodů,“ nastínil trutnovský lyžař. Účastnice zimní olympiády v Soči o víkendech absolvuje jednu (například 50 kilometrů) dlouhou trať, zatímco on si v sobotu obkrouží pětadvacítku klasicky a v neděli si to ještě zopakuje bruslením. Letošní sezona dopadla pro Martina nad očekávání skvěle. „Mám sedm medailí z velkých závodů,“ spočítal si svou sbírku úspěchů. Do závodního kolotoče naskočil už před koncem roku ve Švýcarsku, Rakousku a Itálii, ale tyto závody měli s trenérem naplánované stále jako přípravu. „Ty nejdůležitější závody, které jsme chtěli zajet dobře, přišly na řadu až od ledna,“ prozradil. Vstup do sezony si tak zpestřil i účastí na La Sgambedě. Tradiční lauf ze seriálu dálkových běhů Ski Classics se však jel na zkrácené třicetikilometrové trati. Chyběl sníh. „Přesto to byla zkušenost,“ nechal se slyšet. Klasifikován byl na 88. místě. Od ledna potom závodil každý víkend (kromě jediného) až do konce sezony. Nejlepší výsledek zaznamenal ve Francii na Transjurassienne, kde ovládl klasickou část. „A to docela suverénním způsobem,“ poukázal na to, že druhému nadělil přes dvě a půl minuty. Druhý den se jela pětadvacítka volným způsobem a český závodník se blýskl druhým místem za domácím reprezentantem. Skvěle vystoupení předvedl i na Tour de Ramsau, která se skládala ze tří částí - krátký prolog, 25 km volně a 25 km klasicky. A právě v závěrečné klasice skončil třetí, což ho v celkovém umístění vyneslo dokonce na druhé místo. Nechyběl ani na Jizerské 50, v jeho případě pětadvacítce, kde byl desátý. „To byl můj nejhorší výsledek v sezoně,“ poznamenal. Poslední závodní víkend si dal před dvěma týdny kousek za hranicemi v Německu, kde finálovým podnikem vrcholil tamní seriál, něco jako naše SkiTour. Sobotní program zrušila vichřice, v neděli nestačil jen na Daniela Máku a bral stříbro. „Posun v letošní sezoně byl opravdu výrazný, v té loňské jsem žádnou medaili nezískal. To, co jsem loni považoval za dobré umístění, pro mě letos bylo nejhorší,“ sdělil ke svému zlepšení. Co stojí za jeho vzestupem výkonnosti? Kvalitní letní příprava a tréninky. „Hodně času jsme strávili v Itálii,“ vzpomenul na období, kdy se potil na kolečkových lyžích a v kopcích běhal těžké objemové tréninky. Významnou roli sehrálo prý i první soustředění na sněhu, kdy šest týdnů najížděl kilometry v Livignu. Nebyla to ale jen předsezonní příprava, co mu pomohla k lepším výsledkům. Do této skládačky zapadaly i tréninky během sezony. „Díky tomu jsem měl tendenci neustále se zlepšovat a celou dobu jsem vydržel jezdit stabilně,“ pochvaloval si. Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz foto: archiv Martina Švarce