Domů

Legiovlak, symbol dvou těžkých let života legionářů, je na nádraží

„Doufám, že na tuto výstavu mapující dvouletou etapu v životě legionářů, kterou je možné vidět v jednotlivých vagonech, dorazí žáci i studenti. Vím, že mnohým už historie moc neříká. Málokdo už dnes dá správnou odpověď na to, jak to bylo u začátku Československa v roce 1918,“ řekl dnes dopoledne při zahájení výstavy starosta Ivan Adamec. Podle něj vzpomínka na československé legie, speciálně na ty, které působily na Sibiři v Rusku je velmi důležitá. „Působení legionářů totiž přispělo velkou měrou k tomu, že mohla 28. října 1918 vzniknout samostatná Československá republika,“ dodal starosta s tím, že je pro současníky málo představitelné, že legionáři v železničních vagonech prožili dva roky svého života i v obrovských sibiřských mrazech. Samostatná expozice v jednotlivých vagonech je více než pestrá. V jednom z nich je promítána smyčka dobových dokumentů. Základní částí expozice je však ubytovací vagón, kterému Rusové tehdy přezdívali Těpluška. Tento nákladní vůz se používal k dopravě vojska. „Ve vagonu, který měl dvojitou stěnu, kde jako izolace sloužila například sláma, na palandách spalo i šestnáct vojáků. Mnozí z nich v sibiřské zimě z vagonů ani nevystupovali a topili si v kamínkách,“ přiblížil ubytování legionářů Tomáš Gál, velitel Legiovlaku. Podívejte se na video. Zcela jinak vypadá luxusní salónní vagon opatřený stylovým dobovým nábytkem, který sloužil důstojníkům. Dále je tu štábní vagón, do něhož štáby jednotlivých jednotek přesunuly menší či větší kanceláře všeho druhu. Jakousi lékařskou ordinací představuje zdravotní vagon, jenž v letech 1918 až 1920 zajišťoval dopravu a první ošetření raněných z bojů na Transsibiřské magistrále. Součástí výstavy jsou rovněž opravárenská dílna, polní pošta, uniformované figuríny ve stejnokrojích československých legií v Rusku, děla, kulomety, plukovní prodejna či obrněný automobil Austin. Prezentace je doplněná také dvěma tisíci kartami legionářů. Organizátoři projektu Legiovlak si přejí, aby ho navštívila mladá generace. „Chápu, že pro mladou generaci jsou pojmy jako Česká družina, Zborov, generál Medek stejné, jako pro naší generaci prusko – rakouská válka. Je výborné, že si můžeme prohlédnout tento vlak a osahat si historii,“ uvedl Miloš Fajtner, zástupce ředitele Regionálního obchodního centra Českých drah Hradec Králové. Jak se nechal slyšet Tomáš Pilvousek, předseda mladoboleslavské jednoty Československé obce legionářské, cílem výstavy je připomenout občanům tohoto státu, jak byla krutá a nelítostná první světová válka a jak se zároveň dokázal zformovat politický a vojenský odboj proti rakouské monarchii s cílem zrovnoprávnit postavení Čechů a Slováků. „Je to projekt, který má upozornit zejména mladou generaci, jak je důležité znát vlastní dějiny,“ poznamenal. Také Trutnov a okolí má významnou legionářskou minulost. Žilo zde totiž zhruba 550 legionářů. Tuto tradici udržela a rozvíjela hlavně zdejší meziválečná posádka Hraničářský prapor, který v červenci roku 1931 obdržel na náměstí praporec a 16. května 1932 získal dekretem prezidenty republiky čestný název Rota Nazdar odkazující na slavnou českou jednotku bojující v řadách cizinecké legie. „Padlým legionářům z této roty byl vybudován majestátní pomník, který byl slavnostně odhalen 9. května 1936. Z tradice Roty Nazdar ve městě zbyla dnes už jenom ulice a ani pomník už dnes nestojí. Bohužel nedokázal odolat totalitním systémům,“ zalitoval Pilvousek. Kdo má zájem prohlédnout si na nádraží unikátní Legiovlak, může tak učinit ve všední dny od 8 do 18 a o víkendu od 9 do 19 hodin.   Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz