Domů

K nejstarším sbírkovým předmětům muzea patří misník

V průběhu druhé poloviny 18. a první poloviny 19. století přispěl k rozvoji lidového nábytku a jeho využití v domácnostech vývoj systému vytápění ve venkovských domech. V této době docházelo k pozitivním změnám nejen ve vaření, topení a svícení, ale i v osobní hygieně. Černé kuchyně postupně nahrazoval interiér s uzavřeným topeništěm a špinavé jizby s udusanou hliněnou podlahou se měnily na reprezentativní světlé světnice s prkennou podlahou. Nový styl bydlení se pak odrazil ve skladbě, rozmístění a vzhledu lidového nábytku. Krása lidové světnice spočívala v účelném rozmístění mobiliáře s výzdobou na několika význačných kusech zařízení. Kromě skříní a truhel pro uchování šatstva měl své neodmyslitelné místo ve světnici misník, zvaný též chlebník, jako speciální typ nábytku k umístění nádobí a potravin. Konstrukčně se začal vymezovat od skříně v druhé polovině 18. století. Vznikly misníky skříňové, které měly na čelní straně dvoje dvířka nad sebou, oddělené obyčejně zásuvkou. Ve spodní části bylo uschované nádobí na vaření, uprostřed v zásuvce příbory a v horní části byl uložený chléb v ošatce, talíře, džbány a hrnečky. Tyto misníky měly na zadní straně a na bocích větrací otvory. Čelní strana skříňových misníků nesla výzdobu shodnou se šatními skříněmi. Ve vývojové řadě tohoto typu nábytku následoval misník pultový, zvaný též etážový příborník, jarmara, nebo suden. Jednalo se o konstrukci dvou skříněk nad sebou spojených společnými zády, kde v prostoru mezi nimi vznikl pult - pracovní a odkládací plocha. Boční strany vzniklé niky byly často ozdobně vykrajované. Pultové misníky byly konstruovány podobně jako skříňové jak na obdélném, tak na šestibokém základě. Posledním a nejznámějším typem se stal misník nástavcový, od kterého se pravděpodobně odvodil název pro celou tuto skupinu lidového nábytku. Od předchozího se konstrukčně odlišoval tím, že vrchní skříňka byla připevněna ke spodnímu dílu. Usnadnila se tak výroba i manipulace a docílilo se případné variability. Horní skříňku postupně nahradil policový nástavec, do kterého byly odkládány mísy, misky a malované talíře. Někdy zde byly zavěšeny džbánečky a hrnečky. Tento specifický kus nábytku tak plnil vedle úložné funkce důležitou úlohu dekorační. Na policích se vystavovalo dekorativní nádobí, rodina zde dávala na odiv své bohatství. Předmět ze sbírek Muzea Podkrkonoší v Trutnově patří do skupiny misníků nástavcových. Je vyroben ze dvou k sobě spojených dílů, z nichž podstavní skříňka je hluboká, šestiboká. Horní díl tvoří mělký skříňkový nástavec čtyřbokého půdorysu s ozdobně vykrajovanou částí nad pultem, nahoře je zakončený profilovanou lichoběžnou římsou. Oba díly jsou jednodveřové, dvířka horní skříňky kopírují tvar římsy. Misník je hnědočervené barvy s kazetovými poli světlé barvy s barevnou květinovou výzdobou. Pod vodorovnou částí římsy se nachází nápis 18 Anna / Scholz 42 (pravděpodobně nevěsta Anna Scholzová, která misník dostala do výbavy, a letopočet sňatku). V Muzeu Podkrkonoší v Trutnově je misník evidován již od roku 1893, a patří tak k nejstarším sbírkovým předmětům muzea. V roce 2013 prošel kompletním restaurátorským zásahem. Petra SauerováMuzeum Podkrkonoší