Domů

K malování mě nakopla trojka z výtvarky, tvrdí malíř z Londýna

Pocházíte z Trutnova. Kdy a proč jste se rozhodl odejít do Londýna?Ta volba byla vyvolaná tím, že jsem chtěl změnit profesi. Vyučil jsem číšníkem v Hronově se zaměřením na hotelnictví. Od ukončení školy jsem se tomu věnoval, ale ta práce pro mě byla fyzicky i psychicky náročná. Proto jsem chtěl změnit svůj život a před čtyřmi lety jsem se odstěhoval do Londýna. Mám tam kamaráda, který pracuje s interiérovými designy a hodně mi pomohl. Zpočátku jsem pracoval v restauraci, abych si vydělal nějaké peníze. Věnoval jsem se intenzivněji malbě a začal si vytvářet vlastní styl.  Jak vás tam přijali? Lidský přístup je tam lepší než v Čechách. Tamní lidé jsou mnohem otevřenější. Je to multikulturní velkoměsto se spoustou národů. Nikdo nikomu v ničem nebrání a snaží se tam novým lidem pomáhat. To mě nadchlo. Díky tomu jsem překousnul i nepříjemné počasí. Samozřejmě někteří rodilí Angličané jsou trochu namyšlení, ale není to nic zásadního. Jste malířem takříkajíc na plný úvazek, nebo vás živí něco jiného? V červenci jsem definitivně ukončil práci v gastronomii a osamostatnil jsem se. Hodně maluji, získal jsem v Londýně agenta, který se mi snaží pomoci v umělecké cestě. Předpokládám, že začnu vystavovat a bude to práce na plný úvazek. Na částečný úvazek ještě pracuji ve firmě kamaráda, jak už jsem zmínil, který se zabývá interiérovými designy. Uvidíme, jak to všechno dopadne. Jsem ale optimista. Vaše tvorba na první pohled souvisí s estetikou surrealismu. Je to tak, nebo je to jen takový volný vliv? Dříve jsem se snažil malovat v surrealistickém stylu, ale měl jsem rád i abstrakci. Hrozně rád si hraji s barvou, kombinuji je a hledám v barvě hloubku. Začal jsem spojovat abstraktní malbu se surrealistickou. Našel jsem si svou vlastní cestu a osvojil si techniku. Nic nekopírují, jen se snažím sledovat díla jiných autorů, abych zjistil, jak malíř toho či onoho dosáhl. Řekl bych, že se věnuji abstraktnímu surrealismu.    Odvíjí se ve vaší malbě nějaký příběh? Vycházím z toho, že chci dělat originální díla, aniž bych někoho napodoboval nebo kopíroval. Mou snahou je tvořit pozitivní obrazy. Moje přítelkyně má ráda barvy a přivedla mě k tomu, abych se barvám více otevřel. Příběh v obrazu je, vytvářím ho postupně. Někdy mám koncept, jindy to vychází z experimentu. Snažím se, aby v obrazu byla hloubka, dýchal životem a aby tam ten příběh opravdu byl. Děláte si předtím, než vezmete do ruky štětec, nějaké skici?Dříve jsem si je dělal, ale teď už jedu naostro, nebo si na plátno předkreslím to, co mám v hlavě. Jsem zastáncem názoru, že umění má vycházet přímo z člověka. Bez skic to jde více ze mě, vyprodukuji něco, o čem jsem nevěděl, že to v sobě mám. Podařilo se vám v Anglii prodat nějaký obraz?V Anglii se mi něco prodat podařilo, ale více prodávám v Čechách. Je tady několik lidí, kteří jsou mými obdivovateli a chtějí mít ode mě kolekci. Pár lidí jsem už svými díly obšťastnil. Mám z toho dobrý pocit. Ve skutečnosti ale nerad prodávám obrazy. Chtěl bych je spíše ukázat lidem, aby se moje dílo dostalo do jejich povědomí, vytvářet něco jiného, než ostatní umělci. Bylo kreslení a malování vaší zálibou od dětství, nebo jste k němu přišel později?Nikdy jsem malbu nestudoval, jsem samouk. Asi nejvíce mě nakoplo, když jsem na základní škole dostal trojku z výtvarné výchovy. Možná to byl ten hnací motor, že to musím změnit, a začal jsem na sobě více pracovat. V hronovské hotelové škole se ve čtvrtém ročníku naskytla možnost zúčastnit se Náchodské Prima sezóny. Přihlásil jsem tam tři obrazy a byly vystavené, což mě potěšilo. To byl myslím opravdový začátek mých výtvarných aktivit. Kdo z výtvarníků měl na vás zásadní vliv? Od počátku to byl Salvador Dalí, což je z mé tvorby patrné. Jeho styl, detaily, stínování i barevné kombinace mě fascinují. Studuji ho zhruba patnáct let. Vracíte se do Trutnova? Vracím se velmi rád, ale vzhledem ke vzdálenosti Londýna je to těžké a přál bych si sem jezdit častěji. Když mám ale příležitost, do Trutnova jezdím, jak to jen jde. Jste hostem aktuální výstavy Spolku podkrkonošských výtvarníků, který má 25 let. Kdo vás pozval?Moc mě potěšilo, že jsem byl pozván. Mojí dlouholetou kamarádkou je členka spolku Karolína Hrušková. Protože ví, že maluji obrazy, řekla mi o Spolku, došlo ke kontaktu a dostal jsem příležitost s ním jako host vystavovat. Jsem šťastný, že mám po třinácti letech vystavené obrazy v Trutnově.  Co si myslíte o tom, že parta regionálních umělců drží čtvrtstoletí pohromadě?Je to úžasné a skoro neuvěřitelné. Moc jim fandím. Jak se vám jeví jejich tvorba?Měl jsem možnost jejich práce vidět už při instalaci výstavy. Díla jsou žánrově pestrá, osobitá a originální. Každý z těch dvaadvaceti výtvarníků si drží svůj osobitý styl, nikdo nikoho nekopíruje, jde si svou cestou a přitom Spolek drží pohromadě jako jeden celek. To je myslím pozitivní. Nestýská se vám v Londýně po domově?Londýn i Trutnov jsou nádherná města. Kdybych měl dost peněz na to, abych se mohl živit jen malováním, tak bych se stoprocentně rád vrátil. Je tady nádherně, miluji své rodiště. MICHAEL KUČERA -          narozen 3. července 1981 v Trutnově-          vyučil se v Hronově číšníkem pro hotelový provoz-          jako výtvarník se věnuje malbě-          je svobodný-          zasnoubil se s přítelkyní Monikou-          žije čtyři roky v Londýně Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.czFoto: Miloš Šálek, archiv Michaela Kučery