Domů

Horní Staré Město, Hořejší Staré Město, Oberaltstadt

Pamatujeme si správně ze školy, že Horní Staré Město je nejstarší částí dnešního Trutnova?Ano, pokud se na to podíváme z hlediska středověkého osídlení Trutnovska, tak nejstarší sídlo bylo v prostoru dnešního Horního Starého Města. Otázkou zůstává, kdy se zde lidé ve středověku skutečně usadili. Názory na to se liší. Jedni historici tvrdí, že tomu tak bylo již ve 12. století, druzí prohlašují, že k tomu došlo až ve druhé polovině 13. století. Jednoznačnou odpověď může dát jedině archeologický průzkum.Známe důvody, proč se lidé usadili právě v této lokalitě?V roce 1110 polská vojska při svém tažení prosekala do Čech novou stezku, která vedla Královeckým průsmykem směrem k Trutnovu. Nově prosekaná stezka byla poté udržována a podél ní postupně vznikala první sídla, tedy i Horní Staré Město, které vzniklo při brodu přes řeku Úpu.O kterém místě přesně se bavíme?Osídlení se tehdy koncentrovalo do prostoru kolem kostela sv. Václava. Jelikož ale toto místo trpělo častými záplavami, přesunula se řada jeho obyvatel na nedalekou výšinnou polohu, tedy do prostoru dnešního historického středu Trutnova. Všichni obyvatelé ovšem Horní Staré Město neopustili, i nadále zde žili lidé.Takže Horní Staré Město fungovalo jako samostatná obec?Ano, s Trutnovem splynulo až v roce 1947. Spojení do jedné velké aglomerace bylo po válce logické. Trutnov, Dolní Staré Město a „Horňák“, jak se dnes říká, už stejně byly de facto stavebně propojené.Kudy vlastně vede pomyslná hranice, která odděluje Horní Staré Město od okolních městských částí Trutnova či obcí?Pokud pojedeme z Trutnova Horskou ulicí, tak benzínová pumpa po pravé straně ještě stojí v Dolním Starém Městě, zatímco nedaleká veterinární klinika je už součástí Horního Starého Města. To na severu ohraničuje skupina vilek v Rýchorské ulici za železničním přejezdem. Na západě končí v Mladobucké ulici u areálu STK a na východě Přespolní ulicí, která směřuje k Novým Dvorům.Poměrně velké území. Lze ho porovnat s Poříčím, které rovněž kdysi bylo samostatné a dnes patří k Trutnovu?Podle mě jsou Poříčí a Horní Staré Město srovnatelné lokality. Obě mezi sebou kdysi trochu soupeřily. Byly ve stínu daleko většího Trutnova, byly zhruba stejně velké a procházely podobným populačním vývojem. Obě obce se také staly městysem. Snažily se mezi sebou trumfovat. Jestliže třeba Poříčí mělo jako první v kraji koupaliště, tak Horní Staré Město se pyšnilo krásným lesním divadlem.Lesní divadlo? To slyším poprvé.Vzniklo v roce 1921, a to v lese asi tři sta metrů za bělidlem. Na dobových pohlednicích je dobře patrné jeviště, terasovitě uspořádané hlediště, či dřevěná budka na vybírání vstupného. Byla to tehdy velká atrakce. Divadlo ovšem po druhé světové válce zpustlo a nebylo již obnoveno. Dnes lze na jeho místě spatřit již jen zbytky terasovitého hlediště.Které zajímavosti se naopak dochovaly?Velmi atraktivní je už zmiňovaný kostel, zasvěcený sv. Václavovi, patronu české země. Je to nejstarší dochovaná stavební památka ve městě, ve které se mísí gotika, renesance i baroko. V Trutnově již nenajdeme podobně cennou a starou památku. Kamenný a na svoji dobu honosný kostel svědčil o tom, že Horní Staré Město byla vesnice s velkým významem.A další zajímavosti?Třeba Illnerova kaple postavená po první světové válce nedaleko lesního divadla na památku zemřelého velkostatkáře Illnera. Po roce 1969 byla bohužel z důvodu špatného technického stavu zbořena. Zato socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1802 prošla nedávno opravou a dodnes stojí za řekou u dnešní továrny Pepperl&Fuchs.Dnes je Horní Staré Město pro mnohé symbolem bydlení v panelácích. Čím ale bylo před 100 lety?Vzhledem k tomu, že se jednalo o městys s několika továrnami a mnoha dělníky, tak bychom tu tenkrát nějaké rozlehlé vilové čtvrtě tehdy marně hledali. Zato tu bylo hned několik textiláckých dělnických kolonií. Jednu z nich dodnes spatříte v Horské ulici za přejezdem ve směru od Hradečanu ke Kousalovi. Další dělnickou bychom našli v dnešní Májové ulici. Výstavba panelového sídliště samozřejmě některé starší stavby pohltila, včetně soukromého památníku na první světovou válku, zhotovený na náklady Michaela Galla. Zřejmě skončil v základech panelového sídliště. V Horním Starém Městě byl za 2. světové války také koncentrační a zajatecký tábor. Dnes už ale po nich není památky. Zmizely také archaické roubené stavby z 19. století, což je dle mého názoru velká škoda.Mluvil jste o továrnách. Které jste měl na mysli?Počátky textilního průmyslu jsou spjaty se jmény Franz Kluge a Josef Etrich. První jejich společná přádelna lnu byla postavena v padesátých letech 19. století, v dnešní ulici Za Komínem. Dodnes stojí, působí tam společnost Pepperl&Fuchs. Další přádelnu postavili v šedesátých letech naproti dnešnímu Hradečanu. Ta byla nedávno zbourána. Později si tito pánové továrny rozdělili. Kluge si nechal objekt proti Hradečanu, Etrich tu v dnešní ulici Za Komínem. Kluge pak postavil ještě třetí velkou továrnu, kterou bylo bělidlo. Budova dodnes stojí a najdeme ji v dnešní ulici Na Bělidle.Co zasáhlo významně do života obyčejným lidem?Důležité pro rozvoj bylo v roce 1871 zprovoznění železniční tratě z Trutnova do Svobody nad Úpou. V roce 1897 zase Horní Staré Město postihla obrovská katastrofa, kdy rozvodněná řeka Úpa zde smetla mnoho dřevěných i kamenných domů. Masa vody, bahna a kamení tehdy nekompromisně brala vše, co jí stálo v cestě. Ale je tu ještě jedna zajímavost...Která?Podobně jako v Poříčí, i v Horním Starém Městě žilo jak německé obyvatelstvo, tak v menšině i české obyvatelstvo. Paradoxní je, že podle sčítání lidu v letech 1890, 1900 i 1910 tu žádní Češi nežili. Přitom při prvním sčítání v Československu 1921 jich zde žilo více než 200. Jak je to možné?Za Rakouska-Uherska zdejší obyvatelstvo úspěšně zastrašovali, aby se při sčítání k Čechům nehlásili. Takže podle úředního sčítání tu žádní Češi nežili, přitom zde od roku 1907 existovala česká pol. organizace. Jinak Horní Staré Město žilo v první polovině 20. století bohatým spolkovým životem. Své spolky tu měli jak Němci, tak i Češi. Tehdy zde existovaly také dvě obecné školy - německá i česká. Když jsme u těch čísel, jak se měnil počet obyvatel?Ještě ve třicátých letech 19. století mělo Horní Staré Město jen 132 domů a 702 obyvatel. V roce 1869 zde žilo 2125 obyvatel a v roce 1910 již dokonce 3882 obyvatel. A nějakou zajímavost z moderní doby byste neměl?Možná si dnes už málokdo vzpomene, že kulturní, někdejší Texlen klub vedle fotbalového hřiště, měl svého času největší sál v Trutnově. Na začátku devadesátých let se v něm dokonce konala beseda s prezidentem Václavem Havlem.Pavel Cajthamlpavel@trutnovinky.cz Muzeum Podkrkonoší v Trutnově děkuje za pomoc při mapování historie trutnovským občanům Jaroslavu Hrdinovi, Ivanu Zimmelovi a Pavlu Janatovi.