Domů

Hindráková jede na mistrovství Evropy bojovat o olympiádu

Káťo, jak si to užíváš, že ses dostala do finální dvanáctky?Jsem za to strašně ráda, protože jsem tomu v poslední době přizpůsobila opravdu hodně. Minulý týden to sice kvůli nějakému svalovému zranění nevypadalo úplně dobře, ale zvládla jsem to a je to pro mě odměna za tu práci. Tím úplně nemyslím tu práci v sezoně, ale spíš po ní, co jsem do toho dala. Bylo by fajn si na mistrovství aspoň trochu zahrát, ale to všechno se bude odvíjet od toho, jak na tom náš tým bude zdravotně.A jaký je aktuálně zdravotní stav tvého stehna?Je takový, že při hře mě to fyzicky nelimituje. Trošku to občas bolí, ale už jsem si na to zvykla. Není to nic, co by mě jako ohrožovalo, že bych si to měla utrhnout nebo něco podobného. Je to jen nepříjemné.V přípravných zápasech si nedostávala tolik prostoru. Neznejistila jsi, že by to třeba nemuselo vyjít, protože jsi byla jednou z těch hráček, které se pohybovaly na hranici nominace?Když nehraješ, vždycky to znervózňuje. Takže dokud ta dvanáctka, která jede, není řečena, zůstáváš v nejistotě. Ten tým se neustále vyvíjí skrz ty zápasy a může se stát cokoliv. Nějaké náznaky tam sice byly, ale člověk si je jistý, až když je to černé na bílém.Jak vidíš účast české reprezentace na šampionátu?Naši hru budeme muset stavět na obraně a agresivitě, což se nám před dvěma roky vyplatilo. Tým je prakticky stejný jako ve Francii, jen místo Péti Kulichové jede Kamča Štěpánová. Myslím, že skupinu máme docela příznivou a určitě je dobré, že i v dalších bojích hned nenarazíme na Španělsko nebo Srbsko. V základní skupině vás čeká Černá hora, Ukrajina, Francie a Rumunsko. Jaké bude rozložení sil?Myslím, že Francie si první místo vzít nedá. Doufám, co si pamatuji, tak Ukrajinu dokážeme porazit. Rumunsko je taková záhada. Nikdy nebylo na žádné velké akci, ale je to domácí tým, takže na něj si musíme dát pozor. Věřím, že s Černou Horou bychom se mohli poprat o druhé třetí místo. Na tohoto soupeře narazíte ve čtvrtečním zahajovacím utkání. Co bys o něm řekla?Hrají takový ten klasický balkánský basketbal. Tvrdý, agresivní, chvílemi i zákeřný. Hráčky mají určitě kvalitní. Třeba rozehrávačku Jelenu Škerović určitě všichni znají USK a jsou tam i další známá jména. Bude to těžké. A těžké bude určitě i splnit cíl a probojovat se do kvalifikace na olympiádu, viď?To bude strašně těžké. Dostat se na těch pět míst může minimálně osm devět týmů. Ale samozřejmě je to náš cíl, takže uvidíme. Jaké týmy podle tebe mají šanci usilovat o účast v Riu?Myslím, že Francie a Španělsko je taková klasika. I když Španělsko teď vydalo oficiální zprávu, že po šesti letech nebudou mít v týmu Sancho Lyttle, takže se s tím budou muset také nějak vypořádat. Určitě tam bude Srbsko, protože tam se do reprezentace vrátila Sonja Petrović, což je velké posílení. Nesmím zapomenout ani na Turecko a dobrý tým má i Bělorusko. Uvidíme, jestli se dokáže vyšvihnout nějaký domácí tým. A taky Rusky! Ty před dvěma roky nepostoupily ani ze základní skupiny a teď mají neuvěřitelně silný tým. Myslím, že ty si půjdou za tou pětkou dost přímočaře. Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz twitter: michalbogan foto: Vilém Fischl, Václav Mudra/ČBF