Domů

Divákovi se musí dát prostor, aby našel pointu, říká autor kresleného humoru

Humor a kreslířská zručnost Kovaříkovi zcela jistě nechybí. Na výstavě představuje nejen kreslené vtipy se sportovní tematikou, ale také karikatury známých osobností i první ligu kresleného humoru, což jsou obrázky beze slov. Právě ty patří k tomu nejzajímavějšímu, co divák v expozici najde. Kreslíř má velmi dobrý postřeh a přehled. Některé obrázky jdou až na hranu černého humoru. Příkladem za všechny je dvojice starších lidí, která se snaží ze stromu očesat hrušku, ale vadí jim při tom na větvi oběšený člověk. Aby se muž k hrušce dostal, musí žena hráběmi viselce zatlačit směrem ke kmeni stromu. U karikatur zaujmou zejména portréty Vladimíra Putina, Baracka Obamy či hodujícího Miloše Zemana, který má na talíři Pražský hrad obložený křupavým salátem. „Obrázky na výstavu vybírala moje žena Marlenka z mého archivu. Ta sportovní kreslené vtipy vybrala tak, aby to byly obrázky obecně srozumitelné,“ prozradil ke sportovním vtipům karikaturista. U náročného kresleného humoru beze slov by podle něj měl dobrý kreslíř vždy umět zpracovat vhodné téma. „Kreslený humor beze slov je srozumitelný všem lidem na světě. Je to mezinárodní esperanto v obrázcích,“ tvrdí Kovařík a doplňuje, že má rád humor, který není úplně polopatický. „Divákovi je třeba nechat trochu místa, aby se mohl krátce zamyslet a najít pointu. Mám rád těch pět až deset vteřin, když si to divák přelétne očima, chytne ho to, oblaží tvář úsměvem a pro sebe si řekne, že to našel a ví, co chtěl autor říci. A možná, že našel svoji variantu, protože obrázky beze slov mají více vrstev a řešení,“ vysvětlil kreslíř. Kovařík je původně učitel, ale kantorskou dráhu pověsil na hřebík. Více než dvacet roků je na volné noze. Svou první kresbu publikoval v roce 1977. Pak už spolupracoval s mnoha periodiky v bývalém Československu, v Česku i v zahraničí. „Dost dlouho mně trvalo, než jsem zjistil, jak se vytváří pointa, jak se dělá dobrý kreslený humor, jak mít svůj vlastní styl. Vzpomínám si, že jsem třeba měsíc kreslil a pak jsem to zanesl do redakce. Na druhý den jsem šel do trafiky a byl zklamaný, že to nezveřejnili,“ uvedl. Kreslíř ze Lhoty je typ, co sedí s tužkou a papírem u stolu a doslova si čmárá různé situace na dané téma. Pointa vtipu pak vzniká tak, že najde něco nečekaného, kdy člověka nenapadne, že by to mohlo v běžném životě fungovat. Je v ní ale také nějaký jiný úhel pohledu. Jsou ale i pointy, které mají dvě, tři řešení. „To mám vůbec nejraději, ten otevřený konec, že si to čtenář domyslí podle svého,“ poznamenal. Kovařík získal řadu cen doma i v zahraničí. Mezi ty nejprestižnější patří Cena Nadace Andrzeje Tomialojcia při soutěži Satyrykon v polské Legnici. Byl také pozván do Číny, kde ho zařadili mezi sto světových karikaturistů.  „Snažím se, aby moje kresby byly srozumitelné, kompozičně čisté, aby se pointa dala snadno najít a mělo to svůj styl,“ dodává autor kreseb na výstavě v Galerii Draka, která potrvá do 25. května.    Hynek Šnajdar Trutnovinky.cz Foto: Miloš Šálek