Domů

Děti „oživily“ krajinu domova i příběhy často zapomenutých míst

Vznikl tak ojedinělý, téměř dvouletý projekt, který vyvrcholil krásnou výstavou v prostorách městské galerie nazvanou Krajina domova a její příběhy. U jeho zrodu stála již legendární učitelka výtvarného oboru zdejší základní umělecké školy Zdislava Holomíčková, které pomáhala řada nezištných lidí. „Na počátku byla její vize, aby se děti odlepily od mobilů, počítačů a jiných elektronických zábav a spolu se svými rodiči vyrazily ven do přírody poznávat krajinu svého domova, místa, kde tráví své dětství, které, jak možná ještě netuší, se jim nesmazatelně vtisknou do duší,“ uvrdla kurátorka výstavy Alena Rodrová. A výsledek tohoto snažení stojí rozhodně za to. Expozice nabízí žánrově výtvarně i obsahově velmi pestrou podívanou s tím, že zvolené techniky a materiály vždy nějakým způsobem souvisejí s konkrétním místem. Sklomalby například upomínají na sklářskou huť v zaniklé obci Sklenářovice. Ilustrace z papíru podobných pergamenu byly vytvořeny pro obce Čermnou a Vlčice a myslí na slavnou knihovnu pánů Silvarů. Sochami velmi obdařený Starý Rokytník ilustrují rytiny, lnářství ve zdejším kraji zastupují vesničky Libeč a Zlatá Olešnice s ilustracemi na textilu. Čížkovy kameny jsou doprovázeny obrázky malovanými na přírodních materiálech. Blízkost Javorníku k horám a k nebi vyjadřuje průzračnost techniky akvarelu a cestu do Žďáru poblíž chráněné rákosiny zase ilustrují kresby perem a rákosem. Vytipovaná místa v krajině byla navštívena, vyhledaly se památky, překládaly se příběhy, především dosud do češtiny nepřeložené kroniky Petra Höglera z Babí, zápisky z německy psaných obecních i školních kronik. Vše se zdokumentovalo tak, aby to děti motivovalo k tvorbě. „Uskutečnilo se jedenáct výletů s dětmi, rodiči a přáteli, fotografovalo se, kreslilo, skicovalo a malovalo,“ připomenula Rodrová. Každé výtvarné dílo je samozřejmě spojené s příběhem. „Výlety daly dětem to, co je pro ně bytostně nejpřirozenější – možnost objevovat a poznávat všemi smysly zároveň, vždyť věci a místa mají svou vůni, své příběhy…“ řekla kurátorka. Výsledkem veškerého snažení je několikadílná publikace sedmi leporel. V nich historii obcí a jejich zvláštností včetně příběhů z kronik a pověstí doprovodily svými ilustracemi právě děti z výtvarného oboru trutnovské „zušky“. Každá z těchto knih je zpracovaná jinou výtvarnou technikou, tak, aby v sobě nesla něco z charakteristiky míst, kam výletníky zavede. „Zdislava měla představu, že si rodina jedno z leporel vezme s sebou na cestu do baťůžku jako průvodce,“ prozradila Rodrová. Na projektu se podílely také děti z polského partnerského města Świdnica.   Smyslem putování a výtvarné zpracování či interpretace míst v krajině, kde účastníci projektu žijí, bylo mimo jiné poznávání a objevování zákoutí, které by jindy míjeli bez povšimnutí, a přímým kontaktem prohloubení vztahu ke krajině. „Kdo maluje, ten se ptá, odpovídá sám sobě a mnohé se dozvídá. Když tak činí srdcem dětským, tak nám dospělým nezbývá, než mlčet, dívat se a spolu s nimi uzřít prapředky a prakrajinu,“ dodala kurátorka. Výstava potrvá do 20. ledna. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Lenka Šálková