Domů

Cometa 45 615 není show ani představení, ale happening, říká Rosťa Novák

Rosťa Novák a Sverr Waage před Uffem, do kterého ve čtvrtek přiletí Cometa.  Takže přípravy na čtvrteční premiéru pokračují dobře?Je to skvělé! Musím zaklepat na dřevo, protože projekt je v několika různých věcech hodně specifický. Zkouší se relativně krátkou dobu přímo pro specifický prostor. Sjeli se lidé z různých koutů Evropy - Švédska, Německa, Francie, Ameriky a základ našeho cirku. Kdy a jak nápad vznikl na Cometu v Uffu vznikl?Loni jsme zde strávili čtrnáct dnů zkoušení před premiérou Dolls. Měli jsme v Uffu neuvěřitelně kvalitní servis, od celého divadla. Díky tomu se povedlo představení dostat na určitou úroveň. Teď nás čeká s Dolls zájezd na měsíc do Edinburghu ve Skotsku, do Austrálie a na Nový Zéland, což je také zásluha loňské rezidence právě tady v Trutnově. Proto nás napadlo, že bychom mohli udělat něco specifického pro zdejší prostor, něco na klíč. Co bylo základem projektu Cometa 45 615?Vycházíme z prostoru Uffa, jeho názvu, na Cirk-Uffu jsou představení nazvaná Pluto Crazy či Water on Mars. Tak jsme si řekli, že bychom se mohli inspirovat tímto tématem. Takové věci mě začaly bavit a fascinovat. Posledních čtrnáct dní jsem nakoukával veškeré vesmírné filmy a dokumentární filmy o tom, jak se dá cestovat, o červích dírách a podobných tématech. Snažím se naší vytvořit naši vizi toho, jak by to mohlo fungovat. Vycházíme ze střetu reálného světa a jakéhosi pohledu na něj z odstupu.Z přípravy Comety 45 615 v trutnovském Uffu. Režisér Rostislav Novák vysvětluje, další poslouchají. Jak byste Cometu charakterizoval? Je to hra, show nebo představení?Jako show bych to neoznačoval, to je označení pro zábavní průmysl. Nechtěli jsme to nazývat ani jako divadelní představení, protože k němu se dostanete až za určitou dobu. Říkáme, že to je happening. S lidmi chceme prožít okamžik, oslavit, že tady máme možnost týden společně pracovat. Publikum nebude na židlích nebo v křeslech, jako při divadle. Proč?Diváci nebudou sedět, ale budou nedílnou součástí obrazu a většiny situací. Všechno se bude odehrávat přímo mezi nimi, budou na dosah akrobatů, kteří se jim budou snášet nad hlavy. Pro zajímavost, například kapelu jsme pověsili do vzduchu, což jsme v žádném jiném divadle nemohli udělat, to je prostě bomba. Ale neděláme věci jen na efekt, hledáme téma, chceme, aby si diváci z Comety odnesli něco společně s námi. Jak hodně aktivní by měli diváci být?Nebude to, jako když vezmete diváka a bude se nějak spovídat. Například Jirka, hlavní charakter, spadne na zem přes červí díru a bude s diváky objímat, bude se k nim chovat jako své mámě a svým přátelům, ale oni už jsou mezitím o dvacet let starší. Když jsme tu byli nedávno s představením La Putyka, tak jsme udělali scénu, kterou nasvítili svými mobilní telefony diváci. To je ona interakce, diváci vytvářejí obrazy. Z příprav v hlavním sále, kde se Cometa uskuteční. Cometu budete hrát jen dvakrát - ve čtvrtek a pátek. A už se nikdy a nikde nebude opakovat?Nebude. Zaprvé, už se ti lidé nedají nikdy dohromady. Za druhé se to dá hrát jen tady v Trutnově. I pro nás to vědomí, toho, že to je jen jednou, tak je to hrozně riskantní, pro někoho ten risk, může být smyslem, je to zábavné a provokuje to k nějaké aktivitě, která je jiná, než když na to máš devět měsíců. Kdo má jako režisér poslední slovo. Vy nebo Svere Waag?Máme nějaké spojnice, ale i rozdílné vidění. Režírovat ve dvou je však skvělé, zajímavý zážitek a nová zkušenost. Sdílíme nápady a ověřujeme si navzájem, jestli je to správně. Swere má mnohem více zkušeností než já. Učím se od někoho a někomu se snažím ukázat, a ověřit si, jestli je moje myšlení správné. Do velké míry je o i o svobodě, zodpovědnost si dělíme. Pak budeme stát a omlouvat se před divadlem dva. Anebo sklízet úspěch. V Trutnově zatím nikdy La Putyka nikdy nezklamala.Snad ne. Taky to tady vnímáme jako určitou domovskou scénu, kam se rádi vracíme a tvoříme. Cirk-Uffu bych přál, aby na něj nechodili jen lidi z Trutnova, ale aby sem jezdili z Pardubic, Hradce Králové nebo z prahy, Vždyť je to sem kousek, není to nějakým pět set kilometrů. A program je hodně zajímavý. Pavel CajthamlPavel@trutnovinky.czFoto: Pavel Aberle a Libor Kasík