Domů

Cenu dám do garáže, říká šťastný vítěz dřevorubeckého klání

„Chtěl jsem Radka porazit, známe se, potkáváme se na závodech v Adršpachu. Letos se mi to povedlo. Moc si vítězství vážím. Radek je velmi dobrý a nebylo to lehké,“ směje se šťastný vítěz a nad hlavu zvedá putovní cenu v podobě polena, v němž je zaseklá sekyra. „Cenu si dám do garáže, kde se scházím s kamarády dřevorubci,“ plánuje Cohla, jehož mottem je: „Na nic si nehrajem, vše jako v lese.“ Cesta k vítězství však nebyla jednoduchá. Osmička urostlých chlapíků, pro něž se stala motorová pila vášní, si to v úmorném vedru „rozdala“ v náročných disciplínách, které patří do dřevorubecké latiny. Nesmiřitelné, ale přátelské klání zahrnovalo výměnu řetězu na pile včetně zkušebního řezu, nakládku polen na valník, sekání polen napříč, štípání na přesnost a odvětvování. „Nejvíce náročné bylo přesekávání polena. V tomto druhu závodu nesmíte udělat chybu. Pokud se tak stane, už se to nedá dohnat,“ tvrdí vítěz, který pořádá dřevorubecké závody v Adršpachu a profesi se věnuje dvacet roků. „Sem si jezdím odpočinout…a vyhrát. Někdo chodí do posilovny, někdo jezdí na kole, my chodíme do lesa. Je to práce, která mě baví, je to koníček. Tu dřinu si užíváme,“ dodal letošní muž číslo jedna dřevorubeckých závodů v Markoušovicích.  Krátce před vyhlášením výsledků, vyzval dřevorubce pořadatel Mach k tradičnímu řevu motorových pil. Ti mu rádi vyhověli a nastartovali své pracovní nástroje.    „Závody jsme vymysleli hlavně kvůli tomu, že jezdíme s kamarádem po soutěžích. Zalíbilo se nám to, tak jsme se rozhodli, že je zorganizujeme i tady v Markoušovicích,“ prozradil Mach s tím, že dřevorubci jsou převážně z Trutnovska. Aby bylo klání atraktivní pro diváky, musí pořadatelé každý rok vymýšlet nové disciplíny i jejich vylepšení. „Letos je to například štípání polen na výšku. Nejvíce náročná je však nakládka polen na valník. Za půl minuty to závodník musí stihnout desetkrát,“ vysvětlil pořadatel. Ten se dřevorubectví věnuje deset let. „Když jsem se přistěhoval na vesnici, tak první s čím jsem začal, byla myslivost. Od toho se odvíjela práce v lese, což bylo k dřevorubectví a motorové pile kousek. Je to fyzicky i časově náročná práce, ale moc mě baví. Neměnil bych. Kromě toho se ještě věnuji dřevosochání,“ dodal Miroslav Mach a pozval příznivce dřevorubectví do Markoušovic na příští, již čtvrtý ročník. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Miloš Šálek