Domů

Blahopřejeme! Nejstarší muž Trutnova dnes slaví narozeniny

„Jak se mám? Vzhledem k tomu, kolik mi je roků, tak si přeci nemůžu naříkat,“ usmíval se nejstarší muž Trutnova na včerejší oslavě, která probíhala odpoledne na Dvoračce. S rodinou, kamarády a bývalými kolegy se v salónku tamního hostince schází už čtvrtý rok po sobě. Pogratulovat mu k požehnanému věku přišel i starosta města Ivan Adamec. „Dožít se takového věku je v dnešní době neuvěřitelná záležitost. Navíc, když se s panem Vysoudilem bavíte, tak zjistíte, že je úplně v pohodě,“ obdivoval elán, přehled i zdravotní stav oslavence, který se narodil v Bohuslavicích u Zábřeha na Moravě a do Trutnova se přistěhoval 16. května 1945. „Ale poslední rok jsem měl takový dost nepříjemný, protože jsem nemohl chodit do skleníku, kde jsem předtím trávil hodně času,“ postěžoval si vášnivý zahrádkář na problémy s nohama a klouby. „Ale abych furt jen neseděl a měl pohyb, snažím se s holemi každý den chodit kolem stolu v pokoji,“ dodal. Ač to bude znít neuvěřitelně, letos to bylo vůbec poprvé, co strávil nějaký čas v nemocnici, kam musel po nepříjemném pádu. „Vrátil se teď před čtrnácti dny a je s podivem, jak rychle se mu zahojily strupy. On má prostě zázračnou imunitu. Třeba, když jsme doma všichni měli chřipku, tak on měl jen tři dny rýmu,“ poznamenala dcera Jiřina Vítová. Kromě ní má ještě dva syny. A pro zajímavost: jeho poslední pravnouče je od něj přesně 100 let. Jedním z gratulantů na Dvoračce byl i věhlasný trutnovský fotograf Jiří Havel, kterého však vysoký věk oslavence ani nepřekvapuje. „Má to prostě v genech. Vím, že jeho otec i matka se dožili podobného věku. Na ty geny jsou všechny nemoci krátké,“ usmál se mistr krajinářské fotografie. S jubilantem se znají už 40 let. Byli spolu zaměstnaní na železnici. „On nám tam dělal plánovače a ten plán sestavil vždycky tak šikovně, že to pak dopadlo dobře a brali jsme prémie,“ vzpomínal o devatenáct let mladší Havel. O Jiřím Vysoudilovi prozradil, že to byl člověk se spoustou zájmů a všestranně velmi nadaný. V tom byl prý nedostižný. „Dělal akvaristiku, choval včely, takže nás zásoboval medem a hlavně měl obrovskou sbírku kaktusů. Dodnes mám od něj na okně takovou malou sbírku,“ vyprávěl Jiří Havel, jenž obdivoval jeho zahradu, na které se nacházelo spousta vzácných kytek. Dnes Jiří Vysoudil tráví čas sledováním historických pořadů v televizi. „A vesmíru. Člověk pak ani neví, jestli má věřit v náboženství,“ dodal. V merku má i sportovní pořady a politické dění. „Mám vztek na ty zloděje zlodějský, ale tento rok se mi líbí, že se konečně pustili do těch lumpů, co kradli,“ pronesl. Každý de čte noviny, občas si s vnukem zahraje šachy a zvládá i sudoku. Píše paměti ze svého mládí. Dožít se takového věku mu pomohlo i to, že od mládí sportoval. „Chodil jsem do Sokola, dělal atletiku a volejbal jsem hrál asi do sedmdesáti,“ prozradil. Také nekouřil a ani nepil. „A to přitom tatínek pracoval v pivovaře, takže jsme toho doma měli dost,“ usmál se stařík, který se jako prvňáček ve škole učil ještě hymnu Rakouska-Uherska. Má Jiří Vysoudil po 103 letech života ještě nějaké přání? „Chtěl bych jen zemřít, aby mě nic nebolelo,“ řekl nejstarší muž Trutnova, který se narodil ve stejném roce, kdy se potopil Titanic a polský biochemik Kazimierz Funk objevil první vitamín. Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz twitter: michalbogan foto: Miloš Šálek