Domů

Archiv otevřel dveře, ukázal svou nejstarší listinu z roku 1335

Velkou atrakcí archivu je nepochybně knihovna, která slouží zaměstnancům i badatelům. Uloženy jsou v ní periodika, noviny, zpravodaje, sborníky, časopisy... „Máme tady například staré německé trutnovské noviny, bohužel nejsou kompletní. Kdo by je chtěl všechny vidět do roku 1918, musel by vyrazit do Rakouské národní knihovny ve Vídni.  V centrální části knihovny jsou klasické knihy, je zde uloženo necelých 15 tisíc výtisků.  Jsou tady i zákoníky z 18. století, které jsou už od doby Marie Terezie, což je více než 250 let,“ přiblížil návštěvníkům knihovnu ředitel archivu Roman Reil.  Kromě toho knihovna obsahuje zhruba dvě stovky listin. Zajímavostí je jediný dochovaný soubor listin města Hostinné. „Naší nejkrásnější listinou je tak zvané znakové privilegium, jediné, které tady máme.  Císař Ferdinand touto listinou z roku 1533 povýšil Vrchlabí na město, udělil mu znak, právo pečetit červeným voskem, právo trhu a podobně. Přestože bylo Vrchlabí do roku 1945 německým městem, tak je listina psaná češtinou a je na ní vlastnoruční podpis císaře,“ řekl ředitel. Nejstarší písemností archivu, kde je včetně depozitářů pět kilometrů archivního materiálu, je listina z roku 1335, která je papežskou bulou. Byla napsaná latinsky ve francouzském Avignonu. Adresovaná byla faráři do Horního Starého Města a je v ní zmíněn Trutnov. Samozřejmostí archivu jsou i kroniky obcí, které podle zákona z roku 1920 podepsaným prezidentem T. G. Masarykem, musely obce vést. „Nejkrásnější kronikou, kterou tady máme, je kronika města Dvůr Králové nad Labem vázaná v kůži,“ ukazuje Reil. Dvorský kronikář byl nejen psavec, ale také zdatný malíř a kreslíř. Kronika je totiž vyzdobena krásnými obrázky, karikaturami a podpisy významných osobností. Nejcennější relikvií kroniky je podpis prezidenta Masaryka, když 10. července roku 1926 navštívil Dvůr Králové. V kronice nechybí ani podpis zpěvačky Emy Destinové, která zpívala v Hankově domě. „Zajímavostí  knihovny je i pětadvacet alb s fotografiemi obcí včetně všech domů od fotoateliéru Emanuela Waltra z Hostinného z konce 20. let minulého století. Je to úžasný zdroj informací,“ dodal ředitel archivu. Součástí Dne otevřených dveří bylo i zahájení výstavy Svědectví Oskara Nimsche (1887-1976) – trutnovského kronikáře, sběratele a vlastivědného pracovníka. Ta je otevřena v badatelně a obsahuje listiny, dokumenty a fotografie ze života této významné trutnovské osobnosti. Nimsch po vzniku Československa pracoval jako revizní úředník textilní firmy Faltis a od roku 1930 jako prokurista.  Oskar Nimsch, který zemřel v Trutnově 1. května roku 1976 ve věku nedožitých 89 let, se výrazně podílel na společenském životě Trutnova. „Byl předsedou hudebního spolku Harmonie, působil jako člen výboru Krkonošského spolku, byl činný v městském muzejním a kulturním výboru a od nejrannějšího mládí se zabýval regionální historií Trutnovska,“ prozradil o této osobnosti archivář Pavel Zahradník. Součástí výstavy je také archiválie k 300. výročí Marie Terezie. V tomto patentu potvrzuje, že královské věnné město Trutnov trpělo válečnými událostmi a vpádem nepřátel, povoluje půlroční sbírku na vypálený trutnovský kostel a apeluje na soucitné s městem a měšťany. Listina má datum 10. února 1753.  Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz